Jak s dětmi a žáky diskutovat
1. Řízení diskusí
Umění řídit diskusi spočívá ve správné formulaci a kladení otázek. Baterie různých typů diskusních otázek předkládají následující tabulky (Kotrba, Lacina, 2011, s. 124 -125).
Základní rozdělení
|
Otázky |
Princip použití |
Příklad |
uzavřené |
existuje jen odpověď ANO nebo NE, popř. jen stručná odpověď – lze i hlasovat |
Je správné, že se kvůli Kubovi Johance smějí? |
otevřené |
vyžadují konkrétní názor, postoj a stanovisko, ale nelze na ně odpovědět jednoslovně |
Proč se Kubovi do školy nechce? |
Podle potřeby dynamiky skupiny
|
Otázky |
Princip použití |
Příklad |
startující |
otevírají diskusi |
Je
důležité umět prohrávat? |
provokativní |
pomáhají rozproudit nudnou diskusi |
Dělá to pan učitel správně, nebo ne? |
přímé |
zapojují i málo komunikativní žáky |
Ráda bych, aby se vyjádřili i ti, kteří dosud nemluvili... |
sugestivní |
ovlivňují názor diskutujícího |
Všichni se určitě snaží práci dokončit, že? |
Podle zapojení kognitivních procesů
|
Otázky |
Princip použití |
Příklad |
zjišťovací |
cílem je vybavení si faktů a vědomostí |
Co je to paškál? |
na pozorování |
navazují na předchozí sledování jevu, skutečnosti |
Jak
vypadají kontaktní čočky? |
problémové |
mají hledat řešení stavu, situace, jevu |
Proč Johanka
proplakala dopoledne, když se nemohla dostat od tety?
|
na posouzení situace |
diskutující má posuzovat a vyvozovat souvislosti |
Jak
mohl Kuba dopadnout, kdyby…? |
rozhodovací |
diskutující volí ze dvou nebo více možností |
Jakou zprávu byste chtěli slyšet nejdříve, dobrou nebo špatnou? |
Pozn.: Příklady vycházejí z knihy Petry Braunové "Kuba nechce prohrávat"