K diagnostické činnosti je možné přistupovat longitudinálně nebo průřezově.

  • Longitudinální diagnostika znamená dlouhodobé sledování jedince.Tento přístup umožňuje pozorovat individuální vývoj.
 
  • V průřezovém principu srovnáváme vlastnosti či znaky různých lidí zaznamenané ve stejném čase. Získáme tím informaci o rozdílech mezi skupinami.

 

Longitudinální postupy

Hlavní výhodou longitudinální diagnostiky je možnost sledovat individuální vývoj každého jednotlivce a vytvářet tzv. pravé křivky, umožňuje sledovat, jak se dané charakteristiky mění a co jejich změny fakticky ovlivňuje.

Nevýhodnou je především vysoká náročnost na čas a finanční zdroje. Úskalím je také snižující se ochota vyšetřované osoby, pokud již nepociťuje problémy. Metodologicky může výsledky ovlivňovat vývoj diagnostických metod a složení diagnostického týmu.

 

Průřezové postupy

Nespornou výhodou průřezového přístupu je rychlost a menší náročnost na zázemí a čas a také konzistence použitých metod.

Nevýhodou je to, že příčinou rozdílů mezi skupinami mohou být i jiné faktory, než ten, který sledujeme (Holeček, Miňhová, Prunner, 2009).
.


Naposledy změněno: čtvrtek, 10. června 2021, 12.17