Historia librorum 12.
Historicky spadá hlavní zájem o tuto problematiku do poslední čtvrtiny
19. století a první čtvrtiny 20. století. Otázkou vztahů v datech se
však zabývali již dříve například Pierre-Simon Laplace (1749 – 1827)
nebo Carl Fridrich Gauss (1777 – 1855). Během tohoto období dochází
k rychlému rozvoji oborů jako například biometrika,
které vyžadují vývoj nové metodologie. Hlavní myšlenky a nástroje
korelační analýzy byly vyvinuty právě v souvislosti s praktickými
potřebami těchto oborů. Pojem korelace navrhl Francis Galton
(1822 – 1911), bratranec Charlese Darwina a všestranný vědec, který se
mimo jiné věnoval otázkám genetického výzkumu, dědičnosti a prokázání
Darwinovy teorie, objevil možnost využití otisků prstů, zavedl pojem
regrese k průměru, založil časopis Biometrika a biometrickou laboratoř. Matematický rámec metodologie tak, jak ho známe dodnes, poskytl Galtonův blízký spolupracovník Karl Pearson
(1857 – 1936), matematik, filozof, zakladatel matematické statistiky
a biometrie a dlouholetý redaktor časopisu Biometrika. Mezi těmi, kteří
později významně přispěli k vytvoření přesné teorie, je třeba zmínit
také Ronalda Aylmera Fishera (1890-1962), který je považován za zakladatele moderní statistiky. První komplexní aplikaci této metodologie, tzv. metodu dráhových koeficientů (path analysis), navrhl americký genetik Sewal Wright (1889- 1988).