V tištěné knize převzala úlohu dekorace a ilustrace grafika.


Dřevořez

Ve výzdobě se nejprve uplatnil - v souvislosti s principem knihtisku - tisk z výšky, konkrétně dřevořez, který postupně nahradil ručně malované iluminace. Nejstarší evropské dřevořezy pocházejí už ze 14. a 15. stol, nejprve v podobě jednolistových tisků. Lineárně pojednané tisky se poměrně brzy začaly ručně kolorovat. Především v Německu se dřevořez během 15. století rozvinul k významnému médiu, vynikající úrovně dosahovaly italské knihy. Postupně se v dřevořezu objevuje paralelní a křížová šrafura, a soutiskem několika štočků s odstupňovaným šrafováním vzniká tónovaný a šerosvitový dřevořez. Jeho efekt se pohyboval od bílé barvy přes škálu šedých půltónů po černou.


Mědiryt a lept

Technické možnosti dřevořezu však neodpovídaly novým požadavkům na přesvědčivost renesanční ilustrace. Vývoj vedl k rozvoji tisku z hloubky, mědirytu a leptu. Dřevořez se začal omezovat spíše na nenáročné populární tisky. Ve formě ilustrace mědiryt pravděpodobně poprvé využil William Caxton už r. 1473. Kombinace tisku z výšky (litery) s tiskem z hloubky (obrazový doprovod) však přinášela značné komplikace a v souvislosti s tím i zvýšení nákladů na výrobu knihy a její ceny. Hlubotiskové ilustrace byly tištěné do vynechaných mís, do některých exemplářů se vlepovaly. Kompromisem mezi použitím hlubotiskové grafiky a náklady na její včlenění do knihy byl od 17. století frontispis, který zároveň odrážel dobově oblíbenou alegorii. Ilustrace knihy byla pak mnohdy redukována právě jen na tuto stranu. V 18. století se evropská ilustrace rozvíjela pod vlivem Francie ve jménu zájmu o knižní dekor.


Dřevoryt a litografie

R. 1720 byla patentována mezzotinta, poskytující jak úplnost kresby, tak širokou barevnou škálu; v ilustraci se ale v podstatě neujala. Na konci 18. a začátku 19. století se začal užívat dřevoryt, oceloryt, a především litografie, oblíbené pro mnohostrannost uplatnění včetně přenosu autonomního výrazu. Ilustrátora osvobodila od práce rytce a otevřela mu tak nové možnosti.


---

V 19. století pak byla v důsledku industrializace inovována i samotná tiskařská technologie. R. 1814 byly The Times vytištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem, r. 1865 nastoupil rotační tiskový stroj, r. 1886 sázecí stroj disponující klávesnicí a odlévající z kovu celé řádky. Technologie byly užívány až do 80. let 20. století. R 1957 byla patentována fotosazba, později nahrazená sazbou digitální.

---


Naposledy změněno: úterý, 7. prosince 2021, 21.21