Dadaismus vzniknul jako literárně umělecké hnutí mladé generace umělců, která se obracela proti absurditě první světové války a tradičních společenských konvencí. Hlavním střediskem byl švýcarský Curych, kam se uchýlilo mnoho umělců do emigrace. U zrodu dadaismu stáli zejména výtvarník Jean Arp, básník Hans Richter a Tristan Tzara. Záhy se dalším centrem stává New York; teprve po válce začalo hnutí pronikat do Německa, do Francie a okolních zemí.  Ačkoli vlastní jádro dadaistického hnutí trvalo jen krátce – od roku 1916 (otevření kabaretu Voltaire) do roku 1922 (pohřební řeč nad hnutím dada Tristana Tzary), byl jeho přínos pro dějiny umění nesmírný.

Existuje bezpočet historek a teorií, jak hnutí dostalo svůj název – od bezmyšlenkovitého otevření německo-francouzského slovníku na slovo „dada“ označující dětského koníčka, přes novinový článek černoších kmene Kru, kteří tak nazývali ocas svaté krávy až po pouhé přitakání („da da“), které rád používal Tristan Tzara. Zřejmě zde velkou roli sehrál prvek náhody – velmi důležitý v moderním a občasném umění.

→ Ačkoli hnutí nemělo dlouhého trvání a některými současníky byl vnímán jako jedna z avantgard, přihlásily se v 50. letech k tradici dadaismu umělecké směry jako byly pop art či nový realismus, které označujeme jako tzv. neodada.  

Stejně tak, jako se jeví nemyslně název dadaismus, zdánlivě stejně nepochopitelná byla činnost umělců, kteří prohlašovali, že jediný smysl umění tkví v nesmyslu – kombinovali zdánlivě nekombinovatelné techniky a projevy různých forem výtvarného umění. Důležitý byl princip náhody, práce nevědomí, hravost, záměrná nelogičnost, odmítání racionálního světa. Spíše než o charakteristiku znaků nového uměleckého projevu šlo o vytvoření jeho nové etiky. Umění se stalo prostředkem boje proti absurditě, aroganci moci a lživého akademismu. Proto je dadaismus nazýván i antiuměním.

→ Dadaismus byl bouří, která s sebou přinesla významné umělecké inovace, které se táhly celým 20. stoletím. Jednalo se o objevy nových technik nebo užití technik experimentálních (frotáž, gratáž, rayografie) a používání a kombinace netradičních technik (např. koláž, asambláž). Dadaismus s sebou přinesl umění instalace (ready made), experimentálního filmu a hudby.

Hlavní osobnosti:

Marcel Duchamp (1887-1968) – vynálezce ready made

Max Ernst (1891-1976) – objevitel frotáže a gratáže

Kurt Schwitters (1887-1948) - Merzbilde

Další osobnosti:

Man Ray (1890-1976)

Francis Picabia (1879-1953)


Zuletzt geändert: Donnerstag, 25. November 2021, 15:25