Vieoart
Nová média (též elektronická umění) je souhrnným název pro několik dílčích uměleckých proudů. Je to pomocný název pro různé typy aktuální umělecké tvorby, která využívá jako rozhodující vyjadřovací prostředek počítač, video, zvuk, aj. – elektronická média, technologie či jejich kombinace. Hlavním znakem je intermedialita. V širším pojetí nezačínají nová média až s počítačovou technikou, ale jsou spjaty s rozvojem mezioborových uměleckých aktivit, kde se vedle prvky vizuality uplatňují i kvality slovesné, hudba, pohyb, zvuk, či světlo (dadaistické kravály, kinetismus, barevný klavír, luminodynamismus atp.). Od 60. let jsou elementy elektronické povahy stále více začleňovány do umělecké tvorby. Video bývá spojováno s pracovními metodami happeningu a fluxu.
Dnes existuje mnoho směrů a proudů – video art, net art, computer art, VJ art, sound art, copy art, mail art, …
Nástup těchto médií je spjat s dostupností média pro jednotlivce. Doslova revoluční byl vynález přenosné videokamery bez nutnosti mít profesionální studio na zpracování a postprodukci. Teprve vynálezem přenosného aparátu (Sony AV 3400 Portapak) bylo možné natáčet scény přímo na ulici. Videoart byl zahrnut do umění, každodenní kultury, využíván ke komunikaci…
Za průkopníka videoartu, který byl okouzlen videem byl Nam June Paik, který si kameru pořídil roku 1965. Další klíčovou osobností videoartu je Bruce Nauman, který na video zachycoval akce body artu a zaktualizoval tak otázku vztahu lidského těla a umění. Právě akce body artu a performance velmi úzce souvisí s videoartem.
Již na koci 60. let byly učiněny první snahy o otevření galerie videoartu, která byla vznikla roku 1971 přičiněním Gerryho Schuma.
Mezi světově proslulé tvůrce patří manželský pár Steina a Woody Vasulkovi, kteří roku 1971 založili experimentální studio The Kitchen.
Video art již dnes patří ke klasickým médiím a současná scéna je velmi různorodá a pestrá.
Hlavní osobnosti: