Happening
Pojmenování je odvozeno od slova „to happen“ přihodit se, stát se. Jedná se o probíhající děj, společnou aktivitu umělců s diváky, kteří se stávají aktivními účastníky uměleckého dění. Není důležitý výsledek, dopředu není dán scénář, podle kterého se aktivity mají vyvíjet (na rozdíl od performance), ale proces má základní myšlenku, která se dál může vyvíjet různými směry.
První happening se údajně odehrál v roce 1952 na umělecké škole Black Mountain College. Uskutečnili jej John Cage, David Tudor, Robert Rauschenberg a Merce Cunningham. Avšak již na konci 40. let pořádal Vladimír Boudník vlastní pouliční akce v rámci aktivit propagace svého osobního směru - explosionalismu a vybízel kolemjdoucí, aby doplňovaly jeho „obrazy“ na rozpraskaných omítkách starých budov. Dominantní roli ve vývoji akčního umění mají američtí umělci John Cage a jeho žák Allan Kaprow, který také název happening poprvé použil v roce 1958 pro aktivity Jacksona Pollocka. Ve spojení s Allanem Kaprowem byl i Milan Knížák s Jindřichem Chalupeckým, kteří upozorňovali na Knížákovy akce a akce hnutí Aktual konané v Československu. Kaprow Knížákovým aktivitám věnoval prostor ve své klíčové publikaci Assemblages, Environments and Happenings vydané v roce 1966.
Happening skývá velký prostor pro aktivitu umělců a diváků a jeho formy jsou velmi rozmanité. Od aktivit, scénického happeningu, přes events po piper pied tours. Zvláštní formou happeningu je enviroment, tj. prostředí vytvořené umělcem, kompozice obklopující diváka, která jej vtahuje do sebe a vyvolává jeho duševní reakce (instalace George Segala či Edwarda Kienholze).
Hlavní osobnosti: