Performance
Termín performance se rozšířil na konci 60. let. Je často používán jako zastřešující pojem pro všechny aktivity akčního umění (happening, body art, transformer, procesní demonstrace etc.). V užším slova smyslu se jedná o umělecké představení s daným scénářem, který diváci svou účastí většinou nepozměňují. Je to umění smyslů, kde hrají velkou roli i ostatní smyslové složky, nejen složka vizuální. Zcela záměrně jsou překračovány oborové hranice – využití tance, hudby, prvků divadla či filmu.
Na rozdíl od happeningu, kde jsou diváci součástí děje a umělecké akce není u performance element diváka nezbytně nutný. Může jít o proces, se kterým je divák seznámen až prostřednictvím fotografického či multimediálního záznamu.
Fluxus -byl mezinárodním hnutím, které založil v roce 1960 Georg Maciunas. Začalo jako malé, ale mezinárodní hnutí umělců a skladatelů a bylo charakterizován spíše jako sdílený postoj než hnutí. Má kořeny v experimentální hudbě a byl pojmenován po časopise, který představoval tvorbu hudebníků a umělců soustředěných kolem avantgardního skladatele Johna Cage. Latinské slovo Fluxus znamená tekoucí. Zakladatel Fluxu, Georg Maciunas, řekl, že účelem Fluxu bylo podpořit revoluční záplavu a příliv v umění, podporovat živé umění, anti-umění. To má silné ozvěny dada, uměleckého hnutí počátku dvacátého století. Fluxus se považoval za alternativu k akademickému umění a hudbě, vyznačoval se velkou mírou kreativity otevřené komukoli. Fluxus neměl jednotný styl, byl velmi interdisciplinární. Hrál důležitou roli při otevírání definic toho, co umění je a co jím může být.
Ke hnutí se hlásilo mnoho klíčových avantgardních umělců 60. let, včetně Josepha Beuyse, Dicka Higginse, Alice Hutchins, Yoko Ono, Nam June Paika, Bena Vautiera, Roberta Wattse, Benjamina Pattersona a Emmetta Williamse. První akce Fluxu se konala v roce 1961 v AG Gallery v New Yorku a v roce 1962 ji následovaly festivaly v Evropě. Hlavními centry aktivit Fluxu byly New York, Německo a JaponskoVídeňský akcionismus - termín vídeňský akcionismus odkazuje na násilnou, radikální a explicitní formu performativního umění, která se vyvinula ve Vídni během 60. let 20. století. Skupina vídeňských akcionistů se skládala převážně ze čtyř členů (Herman Nitsch, Otto Mühl, Günter Brus, Rudolf Schwarzkogler). Svou práci využívali k vytváření tabuizovaných, často nezákonných a někdy odpudivých prohlášení, která vyjadřovali násilnou nespokojenost s tím, co považovali za upjatou, buržoazní vládu a společnost Rakouska po druhé světové válce. Cílem těchto orgiastických akcí (Orgien Mysterien Theater) se sexuálními či sadomasochistickými výjevy bylo odhalit anarchii života a v člověku potlačované pudy agresivity – pouze tím, že si je uvědomí, se od nich dokáže osvobodit.
Gutai - byla japonská avantgardní skupina založená malířem Jiro Yoshihara v Japonsku v roce 1954. Prezentovali se škálou experimentálních uměleckých forem kombinující malbu s performance, konceptuální, interaktivní, site-specific, divadelními a instalačními uměleckými díly, která její členové umisťovali ve veřejném prostoru nebo na jevišti. Členové skupiny se zabývají vztahem mezi duchem, lidským tělem a materiálem, často konkretizovaným uměleckými metodami zahrnujícími umělcovo tělo. Yoshihara Jendalo se o názorově otevřenou skupinu, která se zapojila do mezinárodního dění. Gutai a spolupracoval s velkým počtem umělců, uměleckých kritiků a kurátorů z Evropy, USA a Jižní Afriky (mj. i s francouzským kritikem Michelem Tapié) i dalšími skupinami jako např. holandsko-německé umělecké skupiny NUL a Zero.
Hlavní osobnosti v Čechách: