Můžeme říci, že na konci 70. let opět sílí vlna figurace a neoexpresionismu, která se prosazuje jak v Evropě, tak i v zámoří. Ve Francii je tento směr nazýván Figuration libre, v anglicky mluvících zemích jako New Image Painting, Bad Painting nebo Wild Style.

Německý neoexpresionismus

V německy mluvících zemích, kde byla a je stále přítomna expresionistická tvroba, se pro novou vlnu zájmu o expresivitu a figuraci v malířství nazýval Heftige nebo Wilde Malerei. Nakonec se rozšířil termín Neue Wilde, který použil historik umění pro označení výstavy nově získaných děl ze sbírky Petera Ludwiga z Německa, Francie a USA v roce 1980 (díla Georga Baselitze, Marka Lüpertze, Ralfa Wincklera, Juliana Schnabela aj.). Pod označením Neue Wilde se pak prezentovala zejména skupina berlínských umělců, k nimž patří Karl Horst Hödicke, Bernd Koberling, Evira Bachová, Helmut Middendorf, Reiner Fetting, Salomé aj.

Berlínská skupina však nebyla zdaleka jediná, v Kolíně nad Rýnem se ustanovila skupina Mühlheimer Freiheit (Jiri Georg Dokoupil, Anselm Kiefer aj.).

Neoexpresionismus klade důraz na agresivní, osobní a často deformované figurální zobrazování. Používá násilné a energické tahy štětcem, silné barevné kontrasty a klade hluboký důraz na zprostředkování spontánních pocitů. Tématikou i výrazovými prostředky tak navazuje na expresionismus počátku 20. století. I když je neoexpresionismus typický zejména pro malířství, tato vlna zachvátila i sochařskou tvorbu, která se vrací k hrubým dřevěným skulpturám expresionistů z první čtvrtiny 20. století a art brut.

Transavanguardia Italiana

V Itálii došlo také k reakci na racionální směry návratem emotivnosti a expresivnosti do výtvarného umění. K těmto směrům patří např. arte povera, které představuje jednu z poloh; významnější byl však proud nové vlny figurace, kterou představovala skupina umělců pod názvem La Transavanguardia Italiana, reprezentovaná zejména Achilem Bonito Olivou, Sandrem Chiou, Enzem Cuccchim, Mimmem Paladinem, Nicolem de Maria aj.).

Další skupina v italském prostředí je Scuola nuova romana, jejíž členové tvoří v Římě (Nunzio di Stefano, Bruno Ceccobelli, Domenicho Bianci, Gianni Dessi, Giuseppe Gallo aj.). Jsou zde zastoupeni malíři i sochaři, kteří tvoří se základními archetypálními tvary (kříž, spirála, bod) a používají primitivní přírodní materiály (dřevo, saze, včelí vosk…). I orientace tvorby se sousředí na hledání dávných archetypů a původních forem.


 


Naposledy změněno: neděle, 28. listopadu 2021, 23.24