Geometrická abstrakce před 2. světovou válkou - vybrané tendence
Neoplasticismus a hnutí De Stijl
Neoplasticimus (Nieuwe Beelding) je název označující tvorbu uměleckého sdružení De Stijl, které bylo založeno v roce 1917 v holandském Leydenu. Plně se zde projevil tradiční holandský purismus a sklony ke geometrické čistotě. Tvorba se formovala ve dvou hlavních směrech – ve výtvarném umění byla sledována úplná abstrakce se strohým vyjádřením vertikál, horizontál a barevných ploch redukovaných na základní a neutrální barvy se snahou o nalezení harmonie (odmítání symetrie) a vyváženosti mezi těmito prvky (Theo van Doesburg se snažil do výtvarného slovníku zavést diagonálu, došlo však k roztržce s Pietem Mondrianem). Druhou polohou bylo vytvořit průmyslový, technický a architektonický tvar se zaměřením na funkci a jasnou čistou geometrickou formu, a to jak u architektury, tak i v designu a užitém umění. Stavební dílo architektů hnutí bylo konstruováno jako Gesamtskunstwerk. Architektonická kompozice moderních staveb hnutí byla tvořena kubickými tělesy s různým kontrastním pojetím prostoru, zcela bez nefunkčního dekoru, avšak na rozdíl od bílého funkcionalismu zde velkou roli hrály základní barvy – v interiéru i na fasádě. Mnohé myšlenky hnutí ovlivnily také mj. orientaci Bauhausu a významných architektů (Le Corbusier, Mies van der Rohe aj.).
První manifest byl uveřejněn v revue De Stijl v roce 1918 a cílí na celkovou reformu kultury a umění, skrze jejichž reformu mělo dojít k reformě celé společnosti a může tak vytvořit normativní umění pro všechny. Nejednalo se tedy pouze o novou estetiku, ale i světový názor a ideologii.
Hnutí pomalu splývalo s konstruktivismem, časopis De Stijl zanikl se smrtí Theo van Doesburga. V rovině výtvarného umění pak projevy dále pokračovalo v duchu tzv. konkrétního umění formulovaného Doesburgem v roce 1930 ("není nic konkrétnějšího než linie, plocha a barva") a projevy geometrické abstrakce byly významným křídlem tvorby členů pařížského spolku Abstraction Création založeném v roce 1931.
Hlavní představitelé:
Suprematismus
Suprematismus jako umění nejvyšší čistoty vzniklo v Rusku těsně před vypuknutím první světové války a jeho zakladatelem a nejvýznamnějším představitelem byl Kazimír Malevič. Název stylu je odvozen od latinského výrazu „supremus“, což znamená nejvyšší a můžeme jej vyložit jako svrchovanost či prvenství – nadvládu čisté senzibility v umění.
S prvními experimenty Malevič vystoupil v roce 1913 (scéna pro futuristickou operu M. Matjušina Vítězství nad sluncem). Za zlom se považuje vystavení jeho Černého čtverce na bílém pozadí v roce 1915. V roce 1919 vystavil Bílý čtverec na bílém pozadí, kde dospěl ve vyjádření nekonečna
Malevič vycházel z tehdy v Rusku oblíbené filozofie empiriokriticismu Ernsta Macha a Richarda Avenaria. Svou pozornost upnul výšku, hloubku a šířku, ale zcela v pojetí minimalistické formy – v redukci na elementární tvary, plochy, linie. Základem jeho umění je výtvarná senzibilita, kterou lze dosáhnout čistého výrazu nepředmětné formy.
V roce 1915 byla založena i skupina Supremus, která debatovala o možnostech implementací myšlenek do všech oblastí kultury (Ljuba Popova, El Lissickij). Sám Malevič se díky své pedagogické dráze na Institutu umělecké kultury (INCHUK) sblížil s idejemi konstruktivismu, které pak shrnul v manifestu Unovis v roce 1922. Načrtnul plány nové architektonické soustavy, v duchu programu byly navrhovány i užitné předměty (např. talíře, čajové konvice) a cílem bylo přenést suprematistickou estetiku do běžného života. Základem nové praktické průmyslové výroby v duchu suprematismu se měl stát hranol. Tyto snahy můžeme označit za Bauhaus východu, i když neměly dlouhého trvání.
Hlavní představitelé:
Rayonismus/lučismus
Nový směr byl založen Michailem Larionovem a Nataliji Gončarovovou v roce 1911, manifest byl vydán v roce 1913. Lučismus byl inspirován futurismem, ale na rozdíl od něj výtvarná díla nerozkládají mechanický pohyb, ale světlo do dynamických paprsků (paprsek-luč) s cílem evokovat v divákovi pocit pohybu mimo prostor a vyvolat iluzi čtvrté dimenze. Zobrazovaný předmět je rozložen do abstraktních paprskovitých diagramů, které měly vyjadřovat čistou energii.
Hlavní představitelé: