Konstruktivistické hnutí se zformovalo před první světovou válkou v Rusku. U jeho zrodu stál Vladimír Tatlin. Hnutí sdílelo futuristické nadšení pro budování nové společnosti a aktivně se zapojilo do služeb nového režimu po Velké říjnové revoluci.

Konstruktivismu je plodem kubofuturistického směřování ruských avantgard. Jedná se o výtvarný a ideologický směr, který ovlivnil nejen výtvarné umění (malířství, sochařství, grafika), ale i užité umění a architekturu. Je charakterizováno jako touha po ryzím umění. Je to směr patřící do geometrické abstrakce. Umělecká díla vychází z geometrických, stereometrických nebo technických prvků a jejich stylizace. Přísné geometrické formy mají odpovídat vědeckotechnickému pokroku moderního světa.

Klíčovým momentem ruského konstruktivismu byla Velká říjnová revoluce v roce 1917. Mnoho umělců se vracelo ze zahraničí (např. Marc Chagall, Naum Gabo, Antoine Pevsner), aby se dali do služeb nového státu, který měl vybudovat novou lepší a pokrokovou společnost. Důležitým centrem se stala umělecká škola ve Vitebsku vedená Marcem Chagallem a moskevská vysoká škola VCHUMETAS, která měla velmi blízko k německému Bauhausu.

V letech 1917-1921 se konstruktivismus stal oficiálním uměleckým směrem sovětského svazu. V čele ideologického kolegia stál Vladimír Tatlin. V tomto období (1917) také došlo k roztržce mezi protagonisty nového umění kvůli úkolům nového umění. Konstruktivismus se tak rozštěpil na dva proudy - jedním byl produktivismus, druhý proud razil teorii čistého umění - o umělecký projev nezávislý na ideologické služebnosti. Manifest realističeskij byl zveřejněn roku 1920 bratry Pevsnerovými.

→Produktivismus zastupují Vladimír Tatlin, Alexandr Rodčenko, Varvara Stěpanovová, Ljuba Popová a další. Tito se zapojili do spolupráce s dělníky, vědci a inženýry a společně pracovali v oblasti průmyslového designu a architektury. V roce 1921 se konala výstava 5x5=25, kde bylo vyhlášeno pět tezí, které měly za cíl likvidaci klasického malířství na stojanu. V roce 1921 založili produktivisté pracovní skupinu (Alexandr Rodčenko, Varvara Stěpanovová, Kazimír Meduněckij, bratři Sternbergovi, Karl Joganson, Alexej Gan aj.), kteří prosazovali Tatlinovu tezi „umění do života – pryč s uměním!“ Věcná tvroba měla nahradit uměleckou skladbu. Produktivisté v první půli 20. let navrhovali vše – od typografické úpravy tiskovin přes užité umění až po oděvy.

Konstruktivismus zasáhnul všechny obory tvůrčí činnosti, od výtvarného umění, přes poezii, divadlo, užité umění i architekturu. Velký význam měla i užitá grafika, plakát i originální typografie, používající fotomontáží a typomontáží (El Lisickij, Alexandr Rodčenko). V roce 1932 byla oficiálně vyhlášena doktrína socialistického realismu, což znamenalo definitivní konec ruských avantgard. Mnozí umělci odešli do zahraničí, kde se věnovali dále avantgardní tvorbě a ovlivnili tak např. Bauhaus.

Hlavní představitelé:

Vladimír Tatlin

El Lisickij

Alexandr Rodčenko

Další představitelé: Naum Gabo, Antoine Pevsner


Zuletzt geändert: Mittwoch, 24. November 2021, 16:34