Barevná kompozice

To, jak vnímáme barevné objekty, je dáno fyziologii lidského oka a fyzikálními zákony. Vnímání barev má každý člověk různé. Vliv na vnímání májí také osobní zkušenosti, kultura nebo geografická rozmanitost.

Barevnost objektu na pozadí mohou ovlivňovat vzdálenosti. Jako příklad poslouží obrázek 22. V levé části je studeně zbarvená koule na teplém pozadí. Toto seskupení dává iluzi větší vzdálenosti koule od nás. Naopak v pravé části obrázku se nachází teple zbarvená koule na studeném pozadí, které dává iluzi, že je nám koule blíže.

Barevné tónování v obrázku dává vzniknout optickým paradoxům a klamům. Je možné, aby divák vnímal jen to, co mu určíme zatónováním, než to co je na obrázku ve skutečnosti. Celý jev funguje tak, že mozek přisoudí jinou skutečnost, než vidí lidské oko.

Další jednoduchý klam můžeme vidět na obrázku 23. Na první pohled se zdá, že šedý pruh nemá po celé svojí délce stejnou barvu. Opak je však pravdou. Pokud si zakryjeme horní a spodní část obrázku, můžeme vidět, že šedý pruh má po celé svojí délce stejnou barvu. Celý tento klam je způsobený vlivem barvy pozadí.

Pro vytvoření rovnováhy nebo kontrastu na snímku lze použít komplementární barvy. Komplementární barvy jsou vyznačené na obrázku 24 a jsou to vždy dvě protější barvy.