Public domain
  • Jde o zvláštní druh licence, kdy se autor vzdává jakýchkoliv nároků na dílo a jeho ochranu.
  • S tímto dílem tedy lze nakládat libovolně.
  • Přesto je doporučováno (pokud možno), dílo z etických důvodů citovat.
  • V případě užití tohoto druhu licence se autor díla rozhodl, že dovolí svoje dílo volně užívat, bez nároku na další ochranu díla.
  • V českém právním systému se nikdo nemůže vzdát svých (autorských) práv, je pouze možné nabídnout veřejnosti bezúplatnou licenci na libovolné užití díla, ale lze předpokládat, že autor, který svoje dílo takto označil, se svých práv nebude domáhat.
Creative Commons
Patří mezi nejrozšířenější licence svého druhu. Prakticky se jedná o soubor licencí, jehož výhodou je velká variabilita. Každá licence obsahuje několik „licenčních prvků“, které určují charakteristiku licence, ale má i společné vlastnosti:
  • volné šíření,
  • vždy je nutné uvést autora,
  • autor díla takto licencovaného může licenci odvolat, ale netýká se to již těch kopií, které byly získány během trvání licence,
  • při porušení licence zaniká právo uživatele k užívání poskytnutého díla.

Typy licence Public Domain a Creative Commons

Pokud jsou soubory s mediálním nebo multimediálním obsahem vytvářeny na základě pracovní smlouvy a pro jejich vytvoření se autor výsledného souboru rozhodne používat jakýkoliv materiál s jednou z uvedených podlicencí Creatice Commons, musí mít na paměti, že vytváří zaměstnanecké dílo (podle § 58 Autorského zákona 121/2000 Sb.).
  • Nemůže tak zachovat licenci a bude zasahovat do díla tím, že ho bude zpracovávat v rámci jiného díla a nakonec za něj dostane zaplaceno (takže ho využije i komerčně).
  • Jednou z možností je využití podlicence BY.
  • Další možností je použití citací děl s podlicencí BY-SA a BY-ND.

Naposledy změněno: úterý, 18. září 2018, 16.46