Fáze čistící 

V této fázi je rána často infikovaná, secernující, objevují se zde vlhké i suché nekrózy, může být povleklá, může zapáchat a často i bolí.  Snažíme se co nejrychleji zastavit krvácení a co nejefektivněji ránu vyčistit a tím odstranit lokální příčiny stagnace procesu hojení.
Sekrece z rány je během čisticí fáze hojení přirozená a v určité míře žádoucí.
Avšak příliš malá, ale i naopak nadměrná exsudace vede ke zpomalení procesu hojení. Její intenzita může být během jednotlivých fází hojení různá.
Často je intenzita exsudace úměrná míře poškození nebo hloubce rány.
Produkci exsudátu zvyšuje přítomnost infekce.
Charakter exsudátu může být různý:
  • čirý exsudát
  • červený (obsahuje erytrocyty,)
  • hnědý (zabarvený nekrotickou tkání)
  • zakalený (většinou přítomnost infekce)
Barva exsudátu infikované rány je často pro daný patogen charakteristická.
  • Staphylococcus aureus (žlutý exsudát),
  • Pseudomonas aeruginoza (zelený exsudát)
Pro úspěšný proces hojení je odstranění nekróz, devitalizované nevaskularizované tkáně a povlaků nezbytnou nutností. 
Odstraňování nekrotických tkání označujeme pojmem nekrektomie.
Debridement (odstraňování nekrotických tkání) lze provést chirurgicky nebo lze zvolit šetrnější enzymatický či autolytický debridement. Chirurgický debridement je nejrazantnější, nejrychlejší, ale též nejradikálnější formou debridementu.
Provádí se pomocí skalpelu, nůžek, exkochleačních lžiček, pinzet apod. Je používán na rány, které musí být neodkladně vyčištěny, na infikované nekrotické rány, velmi rozsáhlé hluboké rány a na diabetické vředy s nekrózami. Chirurgický debridement může být proveden najednou, až do krvácející tkáně, nebo může být nekrotická tkáň odebírána postupně. Často je chirurgický debridement kombinován s méně invazivními metodami, zejména s autolytickým debridementem.
V této fázi je vhodné využití  hydroterapie, vakuové terapie nebo larvoterapie.

Fáze granulační, proliferativní
Rána může být akutní i chronická, může být vyčištěná s velkou či menší sekrecí. Cílem je vytvořit nové cévy a vyplnit defekt granulační tkání, tedy rychle dočistit ránu, zabránit vysychání, podpořit a ochránit granulaci a následnou epitelizaci, udržet elasticitu plochy a okrajů rány. Začíná přibližně čtvrtý den po vzniku rány. Granulační tkáň, která se během proliferační fáze tvoří, je jakousi přechodnou primitivní tkání, jež ránu uzavírá a jež slouží jako "lůžko" pro pozdější epitelizaci.
Granulace jako nevyhnutný proces reparace tkáně je významně omezena u povlečených a/nebo infikovaných, především chronických ran.
V takovémto terénu nelze dosáhnout optimální tvorbu granulační tkáně a proces hojení je zpomalen, případně je zcela zablokován. Pokud ránu vyplní granulační tkáň, začíná se rána uzavírat. Volíme proto velmi šetrné metody, jak ránu ošetřovat. Je důležité zabránit hypergranulacím (nadměrnému růstu granulační tkáně), infekci, traumatizaci rány a je nezbytné udržet prostředí ideálně vlhké.
Konkrétní prostředek na léčbu ran je nutno zvolit adekvátně k vlhkosti a hloubce rány.

Fáze epitelizační, vyzrávání, tvorba jizvy
 je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím.
Epitelizace bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
Dojde-li k nadměrnému růstu granulační tkáně (hypergranulaci), je následná epitelizace rány zpomalena až potlačena.
Pro rány ve fázi epitelizace je tedy vhodné použít krytí, které ochrání defekt před traumatizací a zároveň udrží optimální prostředí pro dokončení hojení.

Rána hojící se per primam intentionem – okraje jsou hladké, blízko u sebe, jedná se převážně o rány chirurgické nebo způsobené ostrými předměty.

per primam (primární hojení) je jednodušší, vyžaduje méně času i materiálu. Tkáně nejsou destruovány ani infikovány. Často se jedná o řezné rány, které jsou primárně sešity svorkami náplastí , spojeny stehy.

Rána hojící se per secundam intentionem – chybí tkáň, okraje jsou od sebe vzdáleny, často je přítomná infekce (hluboké rány, bércové vředy...a pod.)


per secundam (sekundární hojení) je velmi složitý proces, který trvá mnohem déle a je ekonomicky velmi náročný. Nastává tehdy, je-li nutno doplnit chybějící tkán nebo je v ráně přítomna infekce. 

Převaz rány patří mezi základní lékařské/ošetřovatelské výkony a je jedním z rozhodujících faktorů péče o ránu směřující k jejímu zhojení.
Při převazu je nezbytné dodržovat zásady asepse.

Asepse – soubor opatření, která mají zabránit mikrobiální kontaminaci sterilního prostředí.

Indikace převazu:
  • Kontrola rány, naplánování dalšího postupu
  • Prosáknutí krytí rány
  • Aplikace léčiv, terapeutických materiálů
  • Manipulace s drény
  • Odstranění stehů

ZÁKLADNÍ POSTUP PŘEVAZU

před výkonem

  • informovat o průběhu a důvodech výkonu.
  • ověřit  případné alergie v dokumentaci / dotazem na N.
  • zajistit všechny potřebné pomůcky.
  • po konzultaci a dle indikace zvolit případné podání analgetik. zajistit intimitu nemocného.
  • provést  mytí a / nebo dezinfekci rukou  před a po každém převazu, pokud se převazu účastní větší množství personálu např. u imobilního nemocného, platí mytí a dezinfekce rukou u všech,  použití OOPP se pak řídí charakterem rány a rozsahem převazu !

Převaz provádějí dvě osoby, (převazuje-li jedna osoba, narůstá nebezpečí porušení asepse)

během výkonu

  • odstranit  zevní vrstvu původního obvazu tak, aby nedošlo ke kontaktu s ránou, ihned odložit do infekčního odpadu, toto provede asistující sestra/NZP v rukavicích.
  • vnitřní vrstvu obvazu přiléhající přímo na ránu odstranit sterilním nástrojem nebo rukama ve sterilních rukavicích.
  • k dezinfekci a čištění rány použít nový sterilní nástroj, do něj uchopit sterilní mulový tampón dostatečně smočený v dezinfekčním roztoku k dezinfekci pokožky (účinná látka alkohol nebo PVP jód) a dezinfikovat  ránu pravidelnými tahy (většinou shora dolů) směrem od nejméně po nejvíce znečištěnou oblast, (např. u čisté rány – tahy shora dolů začínají ve středu rány a pokračují směrem ven). 
  • rány nepravidelných tvarů a okolí drénů dezinfikovat krouživými tahy od středu směrem ven.
  • při každém tahu použít nový sterilní tampón, po použití odložit do emitní misky. Brání to zanesení mikroorganizmů do jiných oblastí rány.
  • Je-li zavedený drén, dezinfikovat nejprve hlavní incizi, potom okolí drénu. Rány se dotýkat pouze sterilním nástrojem nebo rukama ve sterilních rukavicích.
  • Na rány přikládat pouze sterilní obvazový materiál.
  • Sterilního obvazového materiálu se dotýkat pouze sterilními chirurgickými nástroji (pinzeta, peán, nůžky apod.) nebo rukama ve sterilních rukavicích a přikládat ho na ránu tak, aby nesklouzl a nekontaminoval se. 
  • Všechna léčiva do rány přikládat asepticky.
  • Ránu sterilně krýt  a obvaz řádně fixovat hypoalergenní náplastí nebo použít jiný způsob fixace, aby byl obvaz spolehlivě zajištěn proti posunu i při pohybu pacienta.
  • Nástroje odkládat ihned po použití do dezinfekčního roztoku k dezinfekci  nástrojů.
  • Frekvence převazů se řídí ordinací lékaře, vždy je třeba obvaz vyměnit při jeho prosáknutí nebo jiném znečištění. Prosáknutím ztrácí obvaz svou funkci sterilního krytí.
po výkonu

  • pokud nebyl při převazu přítomen lékař, je třeba jej informovat o stavu rány. Při zjištění závažných změn oproti předchozímu stavu rány (dehiscence, krvácení, infekce apod.) lékaře ihned přivolat.
  • zajistit  úklid a dezinfekci použitých pomůcek a nástrojů
  • zajistit  v případě odběru materiálu okamžitý transport do mikrobiologické laboratoře




Zuletzt geändert: Donnerstag, 6. Oktober 2022, 12:45