V této písni připravujeme prostor na 1. tónu a snažíme se o držení prostoru po celou dobu trvání fráze a dalším nádechu prostor vědomě obnovujeme. 

-        Věnujeme pozornost i výslovnosti souhlásek – každá musí být tvořena z jednoho místa na kořeni nosu, zvláště ta při nejnižším tónu – musíme jí pocitově nasadit vysoko na nos.

-        Věnujeme pozornost i výslovnosti samohlásek s kořenem jazyka v dolní pozici s minimem pohybu, artikulujeme pomocí pouze špičky jazyka, která se hýbe.

-         Nádechy jsou v notové textu označeny, nezapomínáme, že každý nádech spojujeme s nastavením kořene jazyka dolu a mírným vyklenutím horního patra, s tím pak dále pracujeme na konkrétních tónech – označených v notách.

-        Snažíme se o vědomé činnosti, aby se nám dostaly co nejdříve „pod kůži“ a nemuseli jsme myslet na jednotlivosti a posunout se k vedení melodie a interpretační stránce.

Poznámka: Dokážeme-li připravovat prostor pro vyšší tóny před tím, než je máme zpívat, zajistíme si dovednost zpívat v uvedeném rozsahu bez napětí a tenze a plným hlasem. Při zpěvu nesmí vzniknout žádný tlak v oblasti krku, což můžeme kontrolovat dotykem prstů v oblasti hrtanu (jemně položit prsty na ohryzek a jeho okolí). Je třeba důsledně a aktivně vyslovovat samohlásky do krku i souhlásky z kořene nosu.