Dosavadní způsob výuky dějepisu,
který je primárně zaměřen na předávání faktů pomocí frontální výuky, se ukazuje
jako nedostačující. Dle RVP ZV mají být žáci vedeni „k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů
a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost
prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné
budoucnosti. Výuka dějepisu by měla vést k rozvíjení obecných kompetencí –
kritického myšlení, práce se zdroji informací, čtenářské gramotnosti, a dále
zahrnovat významné prvky mediální výchovy a výchovy k občanství.“
Velmi důležité je přitom učit nejen
dějepis, ale také způsob, jakým minulost zkoumat a jak k ní přistupovat.
K tomu slouží badatelská metoda
výuky, která je pro dějepis velmi relevantní. Lze použít práci se skutečným
či modifikovaným historickým pramenem. V pregraduální přípravě učitelů by
měl být na kompetenci badatelského vyučování prostřednictví práce
s pramenem ve výuce kladen velký důraz. Předmět HIPO1 a jeho předkládaná
inovace se tímto směrem zaměřuje.
Inovované
cíle předmětu pro studenty pregraduální přípravy:
-
Učit se na inovovaných seminárních
lekcích, jak nejlépe zapojit žáka do výuky, aby kriticky a samostatně (za
supervize učitele) pracoval se zdroji historických faktů
-
Navrhovat, prezentovat,
pedagogickou praxí ověřovat a následně hodnotit různé druhy učebních úloh
vztahujících se k práci s historickým pramenem
-
Vybudovat si účinné evaluační a
sebeevaluační mechanismy pro neustálou reflexi svého pedagogického působení a
vlastní profesní rozvoj
