Přístupy a možnosti při plánování třídního integrovaného bloku. Využití zdrojů při plánování
2. Třídní integrovaný blok
2.3. Přístupy k tvorbě obsahu
Při tvorbě návrhu vzdělávacího obsahu se uplatňují dva přístupy: vstřícný a zprostředkující model. Zprostředkující model- učitel vychází z předem daného cíle (např. ŠVP) a navrhuje způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. Postupuje systematicky, postupně naplňuje dílčí cíle.
Vstřícný model- vychází z konkrétní situace a cíle jsou stanovovány podle ní, cíl není předem daný. Rozdíly mezi přístupy jsou patrné v následujícím přehledu:
Z hlediska rozvoje kompetencí a naplňování rámcových cílů je pro předškolní vzdělávání vhodnější vstřícný přístup, který také více odpovídá požadavku individualizace vzdělávání, nicméně i zprostředkující model má své místo (např. posloupnost dílčích kroků při osvojování konkrétních dovedností- třeba nácvik kotoulu). Při vstřícném přístupu dostává více prostor sociální a emoční rozvoj dětí, učení se v kontextech, nicméně klade větší nároky na učitele
Zprostředkující přístup:
V mateřské škole je na období září navržen integrovaný blok „To jsem já“, s tématem „Moje rodina“, v jehož rámci mají učitelky směřovat k naplnění očekávaného výstupu „pojmenuje členy rodiny, zná svou adresu“ atd. Proto v TVP zařazují téma „U nás doma“ a v jeho rámci realizují činnosti vedoucí k naplňování výstupů, např. kresba rodiny, tvorba mapy s vyznačením místa, kde děti bydlí, posílání pohledu domů, apod.
Vstřícný přístup:
V mateřské škole si paní učitelky na začátku září všimly, že děti do školky nosí suvenýry z prázdnin. Rozhodly se toho využít a navrhly téma „Znovu jsme se sešli“, v jehož rámci s dětmi vytvářejí prázdninové deníky, pracují s mapami a vyznačují, kde kdo byl, porovnávají vzdálenosti, dokreslují pohlednice, tvoří z přírodnin (kamínků, mušlí, šišek, klacíků), srovnávají různá místa (jak to vypadá u moře, jak to vypadá u rybníka), apod.