PRODUKCE

Tradiční způsob života Eskymáků

Ačkoliv jich je méně než 100000 zabírají obrovské území, od Grónska přes polární Rusko, Kanadu a Ameriku. Několik set let přežívají v mimořádných  podmínkách, a to  okouzluje všechny, kdo žijí v méně náročném klimatu. Eskymáci přežili jako polární lovci a rybáři, jejich kultura je přizpůsobena drsnosti okolního prostředí. Mnoho eskymáckých kmenů přežívá na sněhu a ledu v tundře, kde je teplota nad bodem mrazu jen 2 až 3 měsíce v roce, a kde je málo stromů a stavebního dříví jak pro stavbu obydlí, tak i pro jiné účely. V těchto podmínkách se Eskymák spoléhá na kámen, kůže, živočišné kosti a také na sníh a led. Kamenné domy jsou obvykle stavěny jen podél mořského pobřeží, nejvíce užívaným bydlením je vynikající eskymácké iglú. Palivo pro vaření a osvětlení se získává ze zvířecího tuku, hlavně tuleního. Eskymáci se oblékají do sobí kožešiny, jejich svršky jsou dobře uzpůsobeny k jejich tepelné ochraně a moderní náhrady se jim nemohou vyrovnat. Jejich stejně efektivní obuv zůstává vláčná díky jejímu pravidelnému žvýkání. Vynalézavě rozštípnutý kel nahrazuje ochranné brýle, který chrání Eskymákův zrak před značným třpytem sněhu a ledu. Ve svém kočovném životě a nestabilních aktivitách, využívají Eskymáci dvou dopravních prostředků. Pro přesuny ve vnitrozemí využívají Eskymáci saně tažené psím spřežením. Mořské živočichy získávají harpunováním, přičemž se spoléhají na kajaky z velrybích kostí, potažených silnou tulení kůží. Materiální kultura Eskymáků svědčí o jejich dovednostech a vynalézavosti, díky nimž  si umí opatřit zásoby. V tomto působivém úspěchu vidíme vliv kultury na přírodu.  V oblasti jejich života a osídlení platí zákony tamního podnebí a prostředí. Všechny odvětví života jsou silně ovlivněny právě aktuálním ročním obdobím. V zimě se život soustřeďuje na moře a jeho produkty (zejména lvouny), v létě je větší důraz kladen na pevninu - půdu a řeky. V zimě žije většina Eskymáků v dlouhých domech (tzv. long-houses) zhotovených v zemi nebo z kamenů či klestu a sněhu, soustředěných v rozsáhlých osídleních podél pobřeží. Obvykle každý obytný dům obsahuje základní nebo rozšířenou rodinu a další členy vzdáleného spřízněného rodu. Long-houses jsou seskupeny kolem centrální shromažďovací budovy, každá osada má silný smysl pro lokální patriotismus. Spory mezi jednotlivými  členy různých osad mohou vyprovokovat boje , ale neděje se tak uvnitř osady, neboť se zde pod silným morálním tlakem všechny neshody urovnají mírumilovně. Raději své neshody vyjádří v písňovém souboji, bitvou  slov, vítěze určí veřejné mínění. V rámci této spolupráce je kladen velký důraz na společné sdílení práv a zdrojů,  a tento šťastný duch otevřenosti povzbudí štědrost, jejímž vrcholem je tak často publikovaná součást eskymácké kultury - výměna manželky. Tyto sexuální výměny mají rys závazného společenského rituálu, který je produktem morální soudržnosti osady. Vše toto je projevem zimního typu osídlení a je to obraz většiny eskymáckých rituálů. Tance v maskách, zápasy posilující rituály, šamanistické seance (v nichž se navazuje kontakt se silami, které řídí život lidí a výsledky zápasů), drží  toto sourodé nastavení společnosti. Zima je tak ročním obdobím sociálního shromažďování, družnosti a oslav. V žádné jiné době není život Eskymáka tak bohatý.