PRODUKCE

Kultura Šošonů jako adaptivní systém

Západní Šošoni žijí v drsném prostředí pouště východní Nevady, a Utahu, na zimu sbírají borovicový oříšek. Přírodní zdroje Šošonů a nástroje, které používali, odpovídaly individualizované ekonomické činnosti. Ženy zodpovídaly za sběr travního semene, bobulí a kořenů, což byly úkoly, jež vyžadovaly práci jednoho nanejvýše dvou lidí, sklizeň ořechů byla záležitostí každé nukleární rodiny. Většina lovů (lukem a šípy) spočívala ve stopování a sledování zvěře (horské kozy, králíci) jediným mužem (jediné stádní zvíře je zde antilopa, která se loví hromadně).

Šošoni neměli pevné více rodinné místní skupiny, po většinu roku jednotlivé rodiny fungovaly nezávisle; neexistoval zde ani žádný druh politické integrace kromě velmi prostého vůdcovství, udělovaného nejstaršímu muži v každé kočující skupince. Neměli žádné vesnice, žádné teritoriální tlupy, klany nebo rody, ani náčelníky. Příčiny spočívají v tom, jak Šošoni využívali životní prostředí. Za prvé, řídce roztroušené přirozené zdroje potravy vyžadovaly stejně řídké rozmístění lidí. Za druhé, většina hospodářských činností vyžadovala pouze práci jednotlivců. Místa zimních táborů se neustále měnila a každý rok spolu sídlily jiné skupiny lidí.