PRODUKCE

Ke zdomácnění některých rostlinných odrůd došlo pravděpodobně ve třech nezávislých oblastech: Blízký Východ, jihovýchodní Asie, hornaté oblasti Jižní a Střední Ameriky.

Z těchto oblastí pak došlo k rozšíření zemědělství do zbytku světa, krom Austrálie a geografických oblastí, kde díky klimatickým podmínkám nebylo možné zemědělství praktikovat. Technologie raných zahradnických kultur byla jednoduchá (rycí hole, motyky a jiné nástroje). “Zahradničení” změnilo lidskou společnost, jeho vlivem lidé opustili kočovný život a usadili se. Lidé se přestěhovali do pevných trvalých sídel. Velikost místních skupin se zvětšila na stovky a dokonce tisíce jedinců. Současné zahradnické kultury jsou dědici této revoluce, ale zjistit mezi nimi podobnosti je ještě těžší, než je nalézt u lovců a sběračů. Velká říše Inků byla založena na motykovém hospodářství, i když závlahovém, stejně jako jednouché skupiny na východním konci And. Dalo by se však říci, že právě zahradnické kultury jsou nejdůležitějšími představiteli unilineárního původu, stejně jako rodové posloupnosti a klanů. Usedlý způsob života, zvyšující se úloha válečnictví a růst počtu obyvatel vedou k tomu, že zahradnické kultury mají rozvinutější politické instituce a vedení. Usedlý život znamenal též lepší podmínky pro nové objevy (tkaní látek, výroba keramiky) a měl význam pro rozvoj specializace řemesel.