2. Reciprocita

Reciprocita je tím nejjednodušším systémem směny, tím nejranějším v lidské historii. Reciproční transakce je druhem ekonomické směny, ale je také druhem osobní záležitosti. Dochází k ní mezi 2 lidmi (skupinami), mezi nimiž existuje vzájemná vazba a slouží k posílení tohoto vztahu. V tomto smyslu má dávání darů ekonomickou hodnotu a význam, ale symbolizuje také vztah mezi dárcem a příjemcem. Jednou z hlavních příležitostí k dávání darů v jednoduchých spol. je svatba (což je sám o sobě druh výměny, může vést k sérii hostin a předávání darů). Uzavření manželství může vést k výměně darů po mnoho let. Hospodářství založené na vzájemné výměně není zatíženo rozdělováním výrobků a odměn specializovaným dodavatelům a jeho hlavní funkcí je upevnit příbuzenské vztahy a podpořit celkovou společenskou solidaritu. Společnosti, v nichž je hlavním směnným systémem reciprocita jsou většinou rovnostářské.

Eekonomičtí antropologové (M. Sahlins) rozlišují tři typy reciprocity podle míry blízkosti zúčastněných stran:

 

 

Generalizovaná reciprocita

 

Balancovaná reciprocita

Negativní reciprocita

 

Čistý dar

Dar

Výměnný obchod

Vyjednávání

Rabování/krádež

Časový aspekt reciprocity

Žádný/nikdy

Zpožděný

Krátký čas

Okamžitý

Nikdy/žádný

Sociální vzdálenost

Intimní (příbuzní)

Blízcí (příbuzní, soused)

Střední (přátelé)

Střední (přátelé)

Extrémní (nepřítel/ostatní)