2. Reciprocita

2.1. Typy reciprocity - charakteristiky

—A) generalizovaná – návratnost v čase je neomezená, ani jedna strana nekalkuluje hodnotu směňovaného ani nespecifikuje čas vyrovnání (směna mezi rodiči a dětmi, reciprocita návštěv);

—B) balancovaná – čeká se návratnost ve specifickém časovém období, slavení vánočních svátků – dárky dáváme v rámci rodiny, spolupracovníků či přátel, přibližně stejné hodnoty, placení v restauraci;

př. Semangové z Malajsie - „tichý obchod“ –  ponechání na domluveném místě; nebo výměnný systém KULA;

C) negativní – mezi sociálně nerovnými jedinci či skupinami; získat něco za nic


Reciprocita přesahuje ve společnosti rámec výměny darů. Rodiče dávají dary svým dětem bez omezení. Oni se pak sami postarají o své vlastní děti. V mnoha primitivních spol. je vzájemná výměna jediným druhem směny – nic se zde neprodává, nekupuje, nejsou tu berní úřady ani peníze. Jídlo je společné, a když některá rodina špatně sklidí, zbytek vesnice se o ni postará. Reciprocita většinou upevňuje pouze malou část společenského systému. K reciprocitě není zapotřebí centrální autorita.