DISTRIBUCE

S platidly – tedy s obecnými prostředky směny – se setkáváme po celém světě již od mladší doby kamenné. Jako platidlo a oběživo sloužila v Africe řada předmětů.

Africká platidla je možno rozdělit do dvou základních skupin:

1. Přírodní platidla, tj. taková, která se užívala ve stavu, ve kterém se nalézala v přírodě.

2. Hotové výrobky a polotovary – jak z materiálů organických, tak i neorganických (tedy kovových).

Mezi africká platidla patří: mušle, tabákové listy, zlatý prach, kaučukové kuličky, rohože, závitky s vařenou maniokovou kaší, sůl, železné pruty, různé předměty a nástroje z kovů (např. motyky, nože, sekyry, hroty, manilly).

Nejrozšířenějším platidlem v celé Africe byly mušle kauri. Jde o ulitu plže, který žije v Indickém a Tichém oceánu. Kauri se do Afriky dostávaly díky severoafrickým obchodníkům. Rozšíření kauri jako platidla bylo velmi nerovnoměrné, například v Nigerii se užívaly tyto mušle již v 10. století, naproti tomu v Barnu (u Čadského jezera) byly zavedeny až kolem roku 1850. K rozšíření kauri významně přispěli Evropané, kteří mušle kauri začali do Afriky dovážet po moři ve velkém. Mušlí kauri se neužívalo jednotlivě, ale navlékali se na řemínky nebo se našívali na pruhy tkanin. Například u Ibů byly mušle kauri svazovány po čtyřiceti do šňůr, přičemž 5 šňůr tvořilo jeden svazek a 10 svazků jednu hlavu. Deset hlav, tj. 20 000 kauri tvořilo jeden vak. Co se týče mincí, těch se v Africe užívalo jen v některých oblastech a to jako důsledek obchodních styků s Evropany nebo Araby. Mezi oblíbené mince patřily stříbrné tereziánské tolary, s nimiž se v Africe můžeme setkat i dnes, kde jsou vyhledávaným suvenýrem.