Počítačová animace

Nízkoúrovňová animace se zabývá pohybem objektu po spojité dráze, rychlostí objektu, jeho orientací nebo směrem.

Většina softwaru využívá k vytvoření animaci klíčové snímky (keyframes). Tato metoda spočívá ve zvolení startovacího a koncového pohybu animovaného objektu, například pohybu auta. Počítačový program poté dopočítá pohyb auta ze startovacího místa na koncové.

Objekt, který má počáteční a koncové souřadnice se pohybuje po animační křivce. Klíčování pohybu objektu spočívá v nalezení interpolační křivky. Pohyb objektu po křivce se určí v  několika krocích. Prvním krokem je určení pohybu animovaného objektu, poté se určí změny rychlosti pohybu a jako poslední se určí orientace objektu. Souřadnice objektu v průběhu animace se vypočítají zadáním klíčových poloh. Rychlost se určí parametrizací křivky, která těmito body prochází. Orientace objektu se určí z lokálního souřadnicového systému, který se natáčí a pohybuje po dráze určené křivkou. Změnu těchto parametrů nazýváme parametrizace.