Učivo o tvoření slov a stavbě slov

Při tomto tvoření se celé slovo základové stává slovotvorným základem.

Velmi často se stává, za slovo utvořené předponou jsou považována všechna slova, v nichž se předpona vyskytuje. Je třeba vysvětlit, že tomu tak není a vždy zdůvodnit rozvinutím slovotvorného významu slova.

Např. slovo rozkaz vyjadřuje výsledek děje pojmenovaný slovesem rozkázat. Nebylo tedy utvořeno předponou, ale nulovou koncovkou.

Stejně byla utvořena i další dějová substantiva, jako např. výskok (ze slovesa vyskočit), přístup (ze slovesa přistoupit), náznak (ze slovesa naznačit).

Je velmi žádoucí všímat si významu jednotlivých předpon.

Příklad:

Předpona pra- ve slově prales má význam starobylosti, zatímco předpona pra- ve slově pranepatrný zesiluje význam.

Velmi vhodná jsou k tomu cvičení, v nichž se pracuje se slovesy označujícími pohyb.

Příklady:

"Základní význam slovesa jet je "(o člověku) pohybovat se, a to nikoli po nohou, nýbrž na nějakém dopravním prostředku". Napište, jak pozměnil základní význam tohoto slovesa vlivem předpon:

dojet, přejet, projet, přijet, vyjet

Co všechno může vyjadřovat předpona do- u sloves?

1) směr k něčemu nebo dovnitř něčeho: dojít k lesu, donést do pokoje

2) zakončení něčeho: dopsat dopis = dokončit dopis, dopsat = dokončit

psaní, dovařit oběd = dokončit přípravu oběda

3) přivést k (žádoucí) úplnosti (třeba i dodatečně): dolít sklenici = úplně

naplnit

4) dosáhnout žádoucího výsledku: dosáhnout cíle."

(Čechová, M. - Oliva, K.: Hrátky s češtinou. SPN. Praha 1993, s. 40)