Učivo o tvoření slov a stavbě slov

Slovo se jevilo jako utvořené z kořene -les- připojením předpony pra- a přípony -ní. Navozovala se představa, že nová česká slova vlastně vznikají z kořene (připojováním předpon nebo přípon). Ve skutečnosti takto slova nevznikají.

Cílem slovotvorného rozboru je, aby žáci pochopili, jak vznikají nová slova. Je to rozbor dynamický. Nová slova vznikají ze slova (slov) v jazyce existujících, nikoli z kořene.

"Rozboru slovotvorného využijeme např. tehdy, rozhodujeme-li o pravopisu slov, u kterých bychom obtížně hledali kořen, např. slovo obyčejný je odvozeno od slova obyčej , ke slovu neúspěšný je základovým slovem slovo úspěšný , potřebujeme-li zjistit, zda můžeme použít slovo verneovka; vernovka: Verneovka je odvozeno od psané podoby jména autora, Vernovka je odvozeno od vyslovené podoby."

(Český jazyk pro 6. ročník ZŠ a příslušný ročník víceletých gymnázií, 1. díl - Učivo o jazyce, Hana Hrdličková a kol., ALTER 1998, s. 15.)

Zatímco rozbor stavby slova (viz následující studijní článek) lze provádět na kterémkoli tvaru slova (pralesního, pralesních, pralesnímu), slovotvorný rozbor vždy jen na základním tvaru slova (pralesní). Základním tvarem sloves je infinitiv, základním tvarem podstatných jmen je tvar 1. pádu čísla jednotného (s výjimkou podstatných jmen pomnožných), základním tvarem přídavných jmen je tvar 1. pádu čísla jednotného rodu mužského.

Není tedy didakticky správné položit otázku - Jak byla utvořena slova pralesních, učitelku, vyřešil, překrásná? Vhodná je otázka - Jak byla utvořena slova pralesní, učitelka, vyřešit, překrásný?

V prvním kroku analyzování libovolného slova musíme určit, zda je slovo utvořené na základě jiného slova, resp. jiných slov, nebo zda jde o slovo neutvořené, prvotní. Takové slovo ze slovotvorného rozboru vyloučíme.

Druhým krokem slovotvorného rozboru je tedy najít slovo základové. Při tom je důležité uvědomit si, že slovotvorný vztah má dvě stránky:

Význam zkoumaného slova lze vysvětlit z významu slova základového, ale je třeba přitom vzít v úvahu i to, že utvořené slovo má se slovem základovým nejvíce hlásek společných.

Vyorávač je člověk, který vyorává, nikoli oře, základovým slovem je tedy slovo vyorávat.

vyorávač

vyorávat

Z hlediska formálního je nutná shoda v hláskové stavbě částí slov.

Významová stránka je také důležitá, aby žáci nevytvářeli náhodná spojení podle nějaké formální shody.

Mylně jsou tedy uvedena základová slova v následujících příkladech.

např. podvodník košatý

vodník šaty

Význam utvořeného slova vysvětlujeme rozvinutím jeho slovotvorného významu:

dobrák je dobrý člověk, nožíř je osoba, která brousí nože, listonoš je člověk, který nosí listy, nikoli člověk, který doručuje poštu.

Slovotvorný rozbor je tedy také vhodný k tomu, abychom pomocí slova základového, resp. slov základových, zjistili význam slova odvozeného, resp. složeného.

Někdy slovo svůj původní lexikální význam nemá, nabylo nového významu, který se lexikalizoval, který u něj převládl. Zelenina není jenom zelená.

Při vyhledávání slov základových se uplatňuje logicko-myšlenkový postup komparace:

Jakých chyb se žáci při hledání slov dopouštějí? Nejčastěji nevezmou v úvahu obě stránky slovotvorného vztahu, tj. formální i významovou (podvodník - vodník, košatý - šaty, traktoristka - traktor). Někdy mají tendenci chybně uvést jako základové slovo jiné slovo příbuzné (příkaz - rozkaz). Můžeme se setkat i s naivními pokusy o výklad slova (slepota ze slepené oči, příkaz ze spojení přísné kázání). Některá krátká slova považují mylně za neodvozená, primární (lov, hon).

Měli by tedy dostat informaci, že dějová podstatná jména jsou v češtině utvořena od sloves (slovo lov bylo utvořeno ze základového slova lovit, slovo hon bylo utvořeno ze základového slova honit). Musí také vědět, že příslovce vznikají z přídavných jmen, nikoli naopak. (slovo pěkně bylo utvořeno ze základového slova pěkný).

Je třeba upozornit i na to, že z jednoho základového slova může být utvořeno více různých slov. Vznikají pak tzv. slovotvorná hnízda. V animaci je naznačeno postupné vytváření takového slovotvorného hnízda.

Třetím krokem ve slovotvorném rozboru je vyčlenění slovotvorného základu a slovotvorných prostředků. Ke správné realizaci tohoto kroku je třeba upozornit žáky na některé důležité okolnosti.

a) Mluvnická koncovka základového slova se nestává součástí slovotvorného základu, proto ji škrtneme. Slovotvorný základ je ta část základového slova, která vstupuje do slova utvořeného. Slovotvorné prostředky odlišují slovo utvořené od slova základového.

b) Ve všech předcházejících případech byl slovotvorný základ do utvořeného slova přijat beze změny. Následuje příklad slova, kdy při slovotvorném procesu dochází k hláskové změně.

Žáci by měli na základě zkušenosti mít v povědomí, které hlásky tvoří alternující dvojice.

Podívejte se na animaci znázorňující slovotvorný rozbor slov učitelčin - učitelka - učitel.

Je tedy patrné, že pojem kořen slova nepatří do slovotvorného rozboru. Kořen je ta část slova, která je společná všem slovům příbuzným. Je to pojem užívaný při rozboru stavby slova. Tímto rozborem se zabývá třetí studijní článek této kapitoly.

V následující ukázce se podívejte na tabulku, v níž je patrný rozdíl mezi pojmy slovotvorný základ a kořen slova. Pouze u některých slov se slovotvorný základ shoduje s kořenem slova.