Najdi si svou půdu!

Snad mi kolegové učitelé dáte za pravdu, že půdy jsou asi nejvíce přehlíženou a nejméně populární látkou při výuce zeměpisu či přírodopisu. Studenti často říkají, že jediné zajímavé a vtipné bylo srovnání půdy (svrchní části litosféry vzniklé ze zvětraliny a organických látek) a půdy jako části domu pod střechou, které používám na úvod do problematiky. Je to velmi zarážející, protože oproti například horninám či tektonice je právě půda ta část krajinné sféry, na které přímo závisí přežití (v horším případě) nebo hladovění či prosperita (v té lepší variantě) celé společnosti. Je to proto, že naprosto drtivá většina z toho, co lidstvo konzumuje, je závislé (je vypěstováno - jako přímá potrava nebo krmivo užitkových zvířat) na úrodnosti půdy.

Černozem - ta nejúrodnější půda

Černozem - ta nejúrodnější půda vznikající ve stepích

Proto bychom se měli snažit vyzdvihovat význam půdy jako živitelky lidstva a podporovat její poznání. Prvním krokem může být seznámení se s půdami v okolí bydliště studentů (bydliště nebo známého, oblíbeného místa). K tomu nám může velmi dobře posloužit on-line Půdní mapa ČR 1 : 50 000, která je dostupná ze stránek ČGS. Práce s ní navazuje na první uvedenou aktivitu, která byla zaměřena na práci s geologickou mapou.

Půdní mapa ČR 1 : 50 000

Popis projektu

Zadání: prozkoumej půdy v okolí zvoleného místa.

Studenti mohou studovat zvolené místo v okolí svého bydliště nebo rekreační chaty, místa, kde bydlí babička, apod. Je zadáváno tak, aby studenti (skupiny) zpracovávali různé lokality.

Postup práce:

1) Vedoucí vysvětluje význam půd pro lidskou společnost (viz úvod výše), rozdíl mezi analogovou a digitální mapou a poskytuje www odkaz na mapu půd ČR na internetu. Úkolem je nejprve seznámit studenty s aplikací a naučit se s ní pracovat.

2) Tento bod přeskakujeme, pokud jsme pracovali s geologickou mapou. Studenti se učí pracovat s aplikací - měnit měřítko, posouvat mapu, hledat podle názvu, identifikovat prvky, zapínat a vypínat zobrazované vrstvy a měřit. Vedoucí ověřuje získané dovednosti vhodnými otázkami - jak je daleko z jednoho místa do druhého, jaké půdní typy jsou prezentovány konkrétními barvami apod.

3) Vedoucí zadává lokalitu a studenti v jejím okolí vymezují čtverec 1x1 km, ze kterého vypisují zjištěné půdní typy. Odhadují úrodnost půd a řadí je od nejúrodnějších po nejméně úrodné.

4) Studenti zpracovávají výstup (prezentaci výsledků pro ostatní), ve kterém prezentují zjištěné půdní typy, a diskutují (obhajují) své rozdělení půd podle úrodnosti.

Vedoucí vyhodnocuje projekt, pro představu řadí půdy podle úrodnosti, napravuje největší chyby.