Náměty aktivit do 20 min pro popularizaci geografie

Po čem šlapeme aneb horniny z našeho okolí

Úvod

Geologická stavba určuje vzhled, resp. tvar povrchu Země, a tím i celkový charakter krajiny.

Geologické podloží a tvar zemského povrchu

Na obrázku máme nádherný příklad ukazující vztah mezi geologickou strukturou a tvarem povrchu Země. Ne vždy je ale tento vztah tak jednoznačný. Přesto právě v oblastech dlouhodobě denudovaného Českého masívu existuje mnoho výborných příkladů této vazby. Můžeme si ji demonstrovat na příkladu okolí Plzně, kde nacházíme tři hlavní druhy hornin: málo odolné proterozoické břidlice, více odolné vyvřeliny (zvané spility, podobné vyvřelým čedičům) a velmi odolné, silně prokřemenělé buližníky. Zemský povrch na Plzeňsku byl a je modelován především řekami, které na nejméně odolných břidlicích vytvořily sníženiny, na spilitech daly vzniknout zaobleným vyvýšeninám a často i zakleslým meandrům a na buližnících se zachovaly nejvyšší polohy, často se skalními útvary (prozkoumejte 3D model se skalními útvary na vrchu Radyně u Plzně).

Poznání geologické stavby nám tedy dává základní informaci o předpokladech ovlivňujících celkový charakter krajiny. Poznání geologické stavby v minulosti bylo spojeno s návštěvou knihovny a především studiem papírových map. V dnešní době můžeme v České republice využít mapové služby, která je poskytována Českou geologickou službou (ČGS) a umožňuje prohlížet Geologickou mapu 1 : 50 000 celé České republiky.

Na práci s touto mapou je založena níže popsaná aktivita. 

Popis projektu

Zadání: prozkoumej horniny v okolí zvoleného místa.

Studenti mohou hledat vybrané místo v okolí svého bydliště, chaty, místa, kde bydlí babička, další příbuzní apod. Místa by měla být zadávána tak, aby studenti (skupiny) zpracovávali různé lokality.

Postup práce:

1) Vedoucí vysvětluje význam geologické stavby (viz úvod výše), rozdíl mezi analogovou (papírovou) a digitální mapou a poskytuje www odkaz na geologickou mapu na internetu. Úkolem je nejprve seznámit studenty s aplikací, naučit se s ní pracovat.

2) Studenti se učí pracovat s aplikací - měnit měřítko, posouvat mapu, hledat podle názvu, identifikovat prvky, zapínat a vypínat zobrazované vrstvy a měřit. Vedoucí ověřuje získané dovednosti vhodnými otázkami - jak je daleko z jednoho místa do druhého, jaké horniny jsou prezentovány červenou barvou apod.

3) Vedoucí zadává lokalitu a studenti v jejím okolí vymezují čtverec 1x1 km, ze kterého vypisují zjištěné horniny. Horniny řadí podle stáří. Pak zapínají vrstvu Geologicky významné lokality a vybírají nejbližší k zadanému místu.

4) Studenti zpracovávají výstup (prezentaci výsledků pro ostatní), ve kterém prezentují zjištěné horniny a představují geologicky významnou lokalitu.

Tyto lokality je možné po výběru a zjištění zájmu samozřejmě později navštívit.