Exkurze pro popularizaci geologických věd a fyzické geografie III - Jinecko. - Metodický návod

Geologie okolí Jinec

V okolí Jinec jsou jedinečné odkryvy v mořských usazeninách středního kambria. Jinecké souvrství je od poloviny 19. století proslulé bohatstvím a kvalitou zachovaní trilobitů a dalších živočichů. Jinecké souvrství s fosiliemi vystupuje na několika místech. Některé však leží ve vojenském prostoru nebo jsou přísně chráněná a sběr fosilií na nich není dovolen. Exkurze proto vede na sběratelsky sice známé avšak nechráněné místo, kde lze i bez použití kladívka v suti po sběratelích nalézt typické fosilie středního kambria. S kladívkem je tato možnost ještě vyšší. V průběhu exkurze by se sběr fosilií měl omezit pouze na proklepávání sutě, které je na všech zmíněných lokalitách dostatek.

 

4 Exkurze na Vystrkov

 

Z nádraží v Jincích jdeme podél hlavní ulice do centra obce. Přejdeme široké náměstí a odbočíme ke kostelu vlevo do kopce. Za posledními domky zahneme vlevo do aleje, projdeme okolo hřbitova po polní cestě a jdeme dále. Na křižovatce polních cest se dáme šikmo vpravo po louce do cípu louky a dále lesem stále do kopce. V lese jako orientační bod stojí velký dřevený krmelec, okolo kterého stoupá cesta dále do kopce. Na vrcholku kopce se o mělkých jam obklopených množstvím sutě se zastavíme. Jsme na první zastávce.

 

Exkurzní zastávka 1 – Ohrazenické slepence

Stáří: Paleozoikum, střední kambrium, ohrazenické slepence, 500 mil. let.

Hornina: Hrubozrnné pískovce a slepence. Na větších kamenech je dobře patrné střídání poloh o různé zrnitosti; na pískovec nasedá slepenec, některé pískovce jeví šikmé zvrstvení, velikost valounů ve slepencích je různá, od mm to několika cm aj. Všechny tyto znaky ukazuji na dynamické podmínky sedimentace hrubozrnného říčního a plážového materiálu. Slepence a pískovce jsou tvořeny jen stabilním materiálem; převažují bílé valouny křemene, běžné jsou šedé až černé valouny buližníků a tu a tam i jiného materiálu (pískovců, vulkanitů).

Fosilie: Chybí.

Vznik a prostředí: Slepence a pískovce jsou v odborné literatuře interpretovány jako uloženiny říčních toků a aluviálních kuželů, nelze však vyloučit ani vznik při mořském pobřeží jako plážové písky a štěrky. Dynamické prostředí je patrné s dobrého vytřídění některých poloh a špatného vytřídění polohách jiných a z ostrých hranic mezi různými velikostními frakcemi siliciklastů. V některých kamenech jsou ostré hranice dokládajících rozmyvy již existujícího naplaveného materiálu. Valouny nejsou dokonale zaoblené, což dokládá nepříliš dlouhý transport a krátkou dobu, po kterou se valouny o sebe mohly otírat a zaoblit se. Nepřítomnost nestabilního materiálu však svědčí o vyšší intenzitě chemického zvětrávání na pevnině, v průběhu kterého se nestabilní minerály (živce, tmavé nerosty) rozložily chemicky. Celkové si lze prostředí představit jako říční prostředí s přechodem do mořského pobřeží se štěrkovými a písčitými plážemi.

Tektonika: Slepence a pískovce tvoří mocné lavice mírně ukloněné k S.

Čas na zastávku: 10 minut.

Praktická činnost:

  • ukázat střídání valounů a jemnějšího materiálu, nedokonalé vytřídění (rychlá sedimentace zvětralin, změny rychlosti proudu)
  • nedokonalé zaoblení křemenných valounů (třídící procesy nebyly příliš intezivní, transport byl na poměrně krátkou vzdálenost = výnosové kužele)
  • různý valounový materiál (větrání prekambrických hornin dokládá přítomnost buližníkových valounů = buližníky existovaly před tvorbou slepenců jako již hotové horniny)
  • zmínit nepřítomnost fosilií (neexistence života v jezerech a řekách, štěrkové pláže bez fosilií)
  • nejmladší kambrické uloženiny (konec transgresně–regresního cyklu středního kambria s nástupem terrigenních usazenin = říčního a plážového prostředí)

 

Projdeme okolo jam a zabočíme vlevo víceméně po vrstevnici do řidšího dubového lesa. Po asi 150 metrech přijdeme na mírně skloněný podélný hřbítek, za kterým následuje poměrně prudký svah. Po několika metrech sejdeme na dobře znatelnou pěšinu ve svahu, pod kterou začíná prudký svah. Jsme na další zastávce. Všimneme si pravidelně rozpukaných odolných pískovců v suti nad cestou.

 

Exkurzní zastávka 2 – Jinecké souvrství: lingulové společenstvo

Stáří: Paleozoikum, střední kambrium, jinecké souvrství, zóna Lingulella havliceki, 500 mil. let.

Hornina: Jemnozrnný laminovaný pískovec. Pískovec je zřetelně vrstevnatý, stejnoměrně zrnitý, rozpadavý podél puklin na dosti ostrohranné kameny. Při rozlomení má na povrchu hnědavou zvětrávací kůru, která dokládá vyšší obsah karbonátu (nejspíše sideritu-ankeritu) v pískovci. Střed kamene bývá jednolitě šedý. Některé laminy jsou více zdůrazněny; pokud pískovec rozklepneme podél takových lamin nebo pokud v suti nalezneme větší vrstevní plochy, můžeme si na nich všimnout asi 2-5 mm větších vyklenutých „zrnek“. Tato „zrnka“ jsou misky lingulátních ramenonožců vyplavených na vrstevní plochu a uložených klenutou stranou vzhůru.

Fosilie: Hojné, ale zastoupené jediným druhem ramenonožce. Tento lingulátní ramenonožec druhu Lingulella havliceki bývá zachován na vrstevních plochách ve značném množství, ale jeho zachování není nejlepší. Patrný bývá jen kapkovitý obrys bez detailů stavby misek. V některých, na ankerit bohatších laminách (mívají hnědavé zbarvení) je zachování misek velmi příznivé, i když nálezy celým misek jsou vzácnější; většinou jsou misky rozlámané na malé úlomky. Charakteristická je druhová chudost, neboť jiná fauna chybí. Lingulella žila zahrabána do písčito-bahnitého dna pomocí masitého stvolu, který se však nezachovává.

Vznik a prostředí: Mělké moře se silnou aktivitou proudů, které vyplavovaly misky do lamin, třídily jemný písek o různé zrnitosti a bahno do vějířovitých nánosů a rozmývaly již jednou uložené písčito-bahnité sedimenty. Hloubka činila jen několik metrů a snad byly tyto písky občas i vystaveny na vzduchu při odlivu. Uložení misek klenutou stranou vzhůru je charakteristické pro proudový režim na dně; misky obrácené proud odnášel dále a uložil je na jiném místě.

Prostředí tak nejspíše připomínalo současné přílivo-odlivové pláže, kde činnost vln, voda proudící odlivovými stružkami, náplavy vysýchavého bahna a mělké laguny obývají druhově chudá, na jedince však bohatá společenstva červů a měkkýšů. Zde v kambrických pískovcích máme jen jediný druh, protože měkkotělé organismy zachovány nejsou.

Tektonika a geologická situace: Vrstvy jsou mírně ukloněny k S.

Čas na zastávku: 20 minut.

Praktická činnost:

  • zmínit laminaci (dokládá dokonalou třídící činnost proudů, střídání různé zrnitosti)
  • zmínit zvětrávání karbonátu (karbonát je vyvětralý=chemicky vyloužený v povrchových zónách pískovců)
  • zmínit význam lingulových společenstev (jsou to společenstva mělkých vod, lagun a přílivo-odlivových plošin; takové prostředí je silně vystaveno nepříznivých vlivům – proudům, vysýchání – a přežívají v něm jen organismy schopné přežívat takovou fluktuaci abiotických podmínek)
  • zmínit jednodruhovost fosilních asociací (typický rys faun kambria; společenstva měla nízkou diverzitu; podobnost dnešnímu Baltskému moři s nižší salinitou)
  • zmínit vyklenutí misek (dokládá vliv jednosměrných proudů, protože misky vyklenuté směrem vzhůru jsou na dně stabilnější nežli v obrácení poloze).
  • zmínit zachování fosfatického materiálu misek (černá barva)

 

Sejdeme pod pěšinu. V prudkém svahu vystupuje řada skalek, je zde mnoho mělkých jam a suti po činnosti sběratelů. Jsme na další lokalitě.

 

Exkurzní zastávka 3 – Jinecké souvrství: Trilobit Ellipsocephalus hoffi

Stáří: Paleozoikum, střední kambrium, jinecké souvrství, zóna Ellipsocephalus hoffi, asi 500 mil. let.

Hornina: Šedé prachovce, nedokonale vrstevnaté, pevné, po čase se rozpadající na menší střípky. V místě jsou patrné polohy pevnějších nevrstevnatých vápnitých pískovců, zvláště ve vyšších polohách. Celkově je patrné mírné hrubnutí usazenin směrem do nadloží.

Fosilie: Hojné. Naprostá většina fosilií patří trilobitu Ellipsocephalus hoffi. Jeho 1-2 cm dlouhé krunýře bývají většinou rozpadlé. Proto jsou nejčastější kranidia a části trupu, vzácní však nejsou ani celí jedinci, někdy i ve skupinkách. Tento trilobit je vzácněji doprovázen větším a jen v úlomcích nalézaným paradoxidním trilobitem Rejkocephalus lyelli. Jiné skupiny živočichů chybí. Místy lze v prachovcích nalézt svislé nebo provazovité stopy po prolézání měkkotělých živočichů mořským bahnem, ale jejich původce neznáme.

Ellipsocephalus hoffi je nejčastěji nalézaným celým trilobitem v Čechách. Je předmětem sběru a obchodu. O intenzitě sběratelů-obchodníků svědčí rozsáhlé výkopy na prudkém svahu Vystrkova na místech, na kterých stojíme. Sběratelé sledují několik metrů mocnou polohu, ve které jsou tito trilobiti hojní.

Vznik a prostředí: Mělké klidné moře nebo mořská laguna (10-50 m) s občasnými přínosy jemného bahna. Prostředí nebylo čistě mořské. To dokládá nízká diverzita a nepřítomnost typický mořských organismů, kterými jsou ostnokožci nebo orthidní ramenonožci. Tektonika: Vrstvy jsou mírně ukloněny k S.

Čas na zastávku: 45 minut; v suti při pečlivém prohlížení lze téměř vždy nalézt víceméně úplné zbytky trilobitů. Je potřeba opatrnosti, aby nedošlo ke zranění, neboť pod suťovými osypy jsou i strmé skalní stěny.

Praktická činnost:

  • zmínit stavbu těla trilobitů a způsoby zachování (etymologie termínu trilobit = tělo ze tří laloků; stavba těla: cephalon, trup, pygidium, jen dorzální krunýř; vyhynulá skupina členovců; nezachování měkkých částí těla; rozpad krunýře po odumření jedince)
  • stanovit technická a bezpečnostní opatření (horninu rozbíjet „po vrstvě“, opatrný pohyb v suti, pozor na převisy a strmé skalní stěny)
  • zmínit způsob zachování fosilií (úplnost trilobitů jako důsledek jejich pohřbení nánosem bahna, nezachování měkkých částí, zachování klenutosti, estetický vzhled)
  • zmínit nízkou diverzitu fosilií (nepřítomnost ramenonožců a ostnokožců; dominance jediného druhu a vzácnost druhého; nízká diverzita jako typický rys kambrických faun,)
  • zmínit přítomnost stop (měkkotělé nezachovalé organismy)
  • zmínit nepřijatelnost obchodování s fosiliemi (kulturní dědictví, ničení přírody; potřeba ochrany lokalit proti ničení)

 

Vrátíme se na lesní pěšinu a pokračujeme po ní mírně dolů směrem k JV. Zakrátko přijdeme na malou plošinku obklopenou nízkými skalkami po obou stranách. Zde odbočíme vlevo po vrstevnici (mírný svah přechází do prudšího svahu výše) a po asi 100 metrech narazíme na mělké jámy s čerstvou sutí. Jsme na další a poslední zastávce.

 

Exkurzní zastávka 4 – Jinecké souvrství: Trilobit Paradoxides gracilis

Stáří: Paleozoikum, střední kambrium, jinecké souvrství, zóna Paradoxides gracilis, asi 502 mil. let.

Hornina: Prachovce zelenošedé barvy, s nezřetelnou vrstevnatostí. Na vrstevních a lomných plochách jsou patrné hnědé a kovově modravé povlaky hydroxidů Fe a Mn. Tento typ zbarvení je pro Jinecko charakteristický.

Fosilie: Hojné a příznivě zachovalé. V prachovcích a břidlicích jsou nejčastější úlomky i celé krunýře trilobita Paradoxides gracilis, který dosahuje až 15 cm délky. Vzácnější, ale přesto poměrně běžné jsou krunýře menších druhů Conocoryphe sulzeri, Ptychoparia striata a Lobocephalina emmrichi, nalézt lze i drobného agnostidního trilobita Peronopsis integra. Běžné jsou zbytky ostnokožců, zachovalých jako malé, izolované destičky; nálezy celých jedinců pralilijice Lichenoides a destiček terčovce Stromatocystites jsou vzácné.

Pod svahem jsou patrné pozůstatky po starší sběratelské činnosti. Jsou zde ploché haldy suti po těžbě pískovcové lavice, která vznikla na dně kambrického moře z bahnotoku při dně. Při jeho pohybu byly do bahnotoku zachyceni ostnokožci, kteří se zde na rozdíl od prachovců vyskytují úplní a představují původní živé jedince pohřbené pod vrstvou naplaveného písku. Při bázi pískovců byly hojné celé téky terčovce Stromatocystites pentagularis, vzácněji i celé kalichy pralilijice Akadocrinus jani. Vzácně se zde vyskytují i větší lingulátní ramenonožci rodu Westonia. Poloha pískovce je v současnosti nepřístupná, neboť jámy jsou zaplněny sutí a sběr fosilií zde není možný.

Vznik a prostředí: Břidlice jsou usazeniny hlubokého moře, s hloubkou 50 a více metrů, s víceméně stálým přínosem jemného bahna. Přítomnost ostnokožců dokládá plně mořské prostředí. Občasný přínos jemnějšího písku z mělčin pohřbíval na dně žijící společenstva.

Tektonika: Vrstvy jsou mírně ukloněné k S.

Čas na zastávku: 30 minut.

Praktická činnost:

  • vysvětlit význam náhlých bahnotoků pro paleontologii (pohřbení a příznivé zachování na dně žijících organismů; fosilní „Pompeje“)
  • zmínit charakteristický vzhled fosilií z Jinecka (modravý povlak na fosiliích; ze Skryjí a Týřovic mají žluté povlaky; ale pozor, z okolí Rejkovic rovněž!)
  • zmínit hojnost a příznivé zachování fosilií (celosvětově významné fosilie; typické fosilie středního kambria, přítomné ve všech významných světových muzeích; hojnost úplných krunýřů; fosilie bez tektonické deformace)
  • zmínit vyšší diverzitu fosilií (plně mořské prostředí, vyšší hloubka = vyšší stabilita prostředí; více druhů trilobitů; jejich různá velikost indikuje různé potravní strategie a tudíž i složitější potravní vztahy; přítomnost ostnokožců = ostnokožci potřebují plně mořské prostředí)
  • upozornit na ničení lesa (výkopy, padání stromů; nutnost ochrany lokalit před sběrateli-obchodníky)

 

Z lokality vyjdeme přímo do svahu po spádnici, přejdeme nízký hřbet budovaný pískovci nejvyšší části jineckého souvrství (s Lingulella havliceki) a stejnou cestou okolo krmelce se vrátíme zpět do Jinec.