2. Průmyslová práva

U průmyslového práva je tomu jinak. Okamžik udělení ochrany je spojen ve většině případů s rozhodnutím nějaké státní registrační autority (úřad průmyslového vlastnictví). Průběh řízení je většinou upraven příslušným právním předpisem. Řízení se zahajuje na návrh. Pokud není podán příslušný návrh na zahájení řízení (obvykle podání přihlášky), řízení nebude zahájeno a ochranu nelze získat. V rámci řízení pak úřad ověřuje, zda jsou splněny zákonné podmínky pro zápis příslušného práva průmyslového vlastnictví. Tak je ve většině případů zkoumána novost, vynálezecká činnost, hospodářská využitelnost, či zda není dána nějaká výluka například z důvodu veřejného zájmu. Shledá-li úřad průmyslového vlastnictví splnění všech zákonných podmínek, předmět průmyslového vlastnictví zapíše do rejstříku. Bez rozhodnutí úřadu ochrana nevzniká. Lze sice uvažovat o tom, že „nezapsaný“ předmět průmyslového vlastnictví lze chránit v rámci obchodního tajemství (know-how) podle obchodního zákoníku, taková ochrana je významně slabší, než ochrana podle práva duševního vlastnictví.


Práva duševního vlastnictví se odlišují od autorského práva též tím, že za udržování ochrany je třeba platit tzv. udržovací poplatky. Pokud tento poplatek nebude zaplacen, ochrana zaniká.