Skloňování podstatných jmen
2. Podstatná jména rodu ženského
Samohláskové vzory jsou žena a růže, souhláskové vzory jsou píseň a kost.
Pokud končí femininum na samohlásku, stačí pro jeho zařazené ke vzoru tvar 1. pádu: škola - žena, kůže - růže.
Souhláskové vzory se liší tvarem 2. pádu (písně - kosti).

Zdroj: učebnice českého jazyka pro 4. ročník, nakladatelství Fraus
Vzor růže má podvzor ulice.
V 2. pádě množného čísla je nulová koncovka (srovnej růží x ulic). Jako podvzor ulice se skloňují zejména domácí jména zakončená na -ice - vánic, slivovic, holubic, lžic, plic, I některá přejatá erudic, justic.
Také některá
jména zakončená na -ile nebo -íle košil, chvil,
mil.

Shodné tvary v téměř celém sg. (kromě 2. pádu) a v 2. množ. č.. mají vzory píseň a kost. Tato poměrně velká formální shoda vede v těch pádech, kde jsou koncovky různé, ke kolísání mezi oběma typy, lze říci, že substantiva postupně přecházejí od starobylého vzoru kost k historicky mladšímu vzoru píseň.
vzoru píseň, v jiných tvary podle vzoru kost, případně mají tvary podle obou vzorů.

Poznámky k jednotlivým femininům -
práce - D a L pl - pracím, o pracích dcera - pozůstatky původního skloňování D a Lsg. dceři
Ve tvarech podstatných jmen ruce, nohy, oči, uši jsou pozůstatky tzv. dvojného čísla neboli duálu, pokud označují části lidského nebo zvířecího těla.
Spojíme-li pak tato podstatná jména označující část lidského nebo zvířecího těla s přídavnými jmény či zájmeny, ovlivňuje duálová koncovka substantiva i jejich koncovky.
Je tedy: s těma jejíma krásnýma štíhlýma nohama,
opil se a vrávoral na vratkých nohou (i nohách).
Pokud však tato podstatná jména označují části věcí, mají pravidelné koncovky.
Stůl se světlými dřevěnými nohami, stůl bez noh, hodinky se svítícími ručičkami...
Nepravidelné je i skloňování podstatných jmen Vánoce a Velikonoce.
Vánoce Velikonoce - Vánoc Velikonoc - Vánocům Velikonocům - o Vánocích Velikonocích -Vánocemi Vánoci Velikonocemi Velikonoci