2. Školní analýza - postup

Pro běžný školní způsob analýzy stačí elementární sémiotická analýza libovolného masmediálního komunikátu především v rámci procesu „dvoustupňového označování“. Třetí úroveň označování (symbolickou) spojenou s reflexí sdělované ideologie a hegemonních tendencí v rámci kulturního a společenského kontextu je možno řešit v závislosti na vyspělosti žáků i učitele. 

Analýzu je nutné strukturovat do následujících kroků:

A. IDENTIFIKACE TEXTU – stručný popis analyzovaného sdělení

B. FORMULACE CÍLE SÉMIOTICKÉ ANALÝZY

Vytyčení otázek, které jsou pro prováděnou analýzu důležité např. ve vztahu k manipulaci, přesvědčování i zobrazení násilných výjevů, erotických motivů ve vztahu k mládeži apod.

C. DENOTATIVNÍ ANALÝZA

D. KONOTATIVNÍ ANALÝZA

Analýza systému vztahů jednotlivých znaků sdělení – analýza syntagmatu. Odhalení preferovaného významu textu (záměru tvůrce sdělení).

  • Zvažte, jak analyzované znaky dávají spolu smysl? V jakém vztahu jsou klíčoví označující v daném textu, který z označujících má vyšší váhu?
  • Jak sekvenční či prostorové uspořádání jednotlivých elementů v syntagmatu ovlivňuje jeho význam?
  • Jsou v syntagmatu užity opakující se prvky/motivy?
  • Jaká označující vám tam např. chybí?
  • Jako formu má sdělení - narace, argumentu nebo montáže?

Odhalování kódů významně podporujících preferované čtení např. použití simultánního označování, rétorických tropů apod. Jaké rétorické tropy byly v textu použity – sledujte metaforická a metonymická spojení? Jedná se o uzavřený text nebo o polysémické sdělení?

Kritický přístup k analýze sdělení a odhalování skrytého obsahu komunikace (aneb sémiotici zpravidla analyzují viditelnou vrstvu komunikace, aby se dozvěděli o té neviditelné …). Tento přístup předpokládá, že nejdůležitějšími významy sdělení jsou skryté významy. Základním cílem kritického přístupu je „otevřít“ sdělení a sémiotický text jiným alternativním významům nebo najít jinou než dominantní interpretaci sdělení. 

Analýza mediální formy. Další relevantní otázky sémiotické analýzy, které souvisí s využitou mediální platformou, jsou například:

  • Jsou v textu patrné kódy specifické pro určité médium, např. komiks, hudební videoklip apod.?
  • Jsou v textu patrné kódy specifické pro určité žánrové konvence apod.?
  • Existují kódy, které autor textu mohl použít, ale nepoužil je? Např. mohl být využit hudební podkres a v jakém provedení?
  • Jak či nakolik by autor musel text upravit, pokud by chtěl sdělení adaptovat na jinou mediální platformu?