1. Základní pojmy

Základní otázky a principy sémiotické analýzy pro školní využití

Analýza textu jako celku. Postupuje, ale tak že:

  • se analyzuje text postupně po částech, rozkrývá jeho strukturu a zpravidla text prochází opakovaně,
  • a identifikuje jednotlivé použité znaky a jimi potenciálně nesené významy (označované).

Polysémické chápání textů a nestálost významu. Mediální texty jsou zpravidla složeny ze znakových systémů, které potenciálně mohou nést mnoho významů. Zatímco text v běžné psané, zvukové nebo obrazové podobě je pevný, významy, které jsou do textů vloženy nebo v nich vnímány, jsou proměnlivé a nestálé.

Intertextualita znamená využití jednoho textu v jiném, propojenost jednotlivých sémiotických textů. 

Reflexe dominantního kódu. Z hlediska sémiotické analýzy je to v řadě komplexních sdělení se vzájemnými vztahy znakových kódů a systémů vždy složitější než se na první pohled jeví. 

Kritický přístup k analýze sdělení a odhalování skrytého obsahu komunikace. Tento přístup předpokládá, že jednotlivé prvky textu nejsou z hlediska jeho konečného významu rovnocenné a že nejdůležitějšími významy sdělení jsou skryté významy. Základním cílem „poučené analýzy“ je otevřít sdělení a sémiotický text jiným alternativním významům nebo najít jinou než dominantní interpretaci sdělení.

Sémiotika tvorby významů - odhalování opakujících se modelů komunikace jako inspirace ke školní tvorbě mediálních sdělení. 

Odhalování metafor a metonymií (tropů). Hledání konceptu metafory předpokládá rozlišení mezi metaforickým a doslovným významem.