1. Antropologické pojetí kultury I.

V sociální a kulturní antropologii a v dalších humanitních a sociálních vědách vystupuje koncept kultury v poloze analytického nástroje, který slouží k porozumění tomu, jak je myšlení, jednání a prožívání lidí formováno v kontextu sociálních vztahů. Tvrzení, že kultura je primárně analytický nebo interpretační nástroj, znamená, že její místo je v rovině teorie. Kultura je v tomto smyslu především pojmem, který antropologové používají nikoli k tomu, aby se jím chopili nějaké materiálně existující kultury podobně, jako se přírodovědci vztahují například k rostlinám nebo k horninám, ale k tomu, aby jeho prostřednictvím pochopili, na základě jakých významových kategorií je organizováno myšlení, jednání a prožívání lidí v určité společnosti nebo v určitém sociálním prostředí. Způsob, jak lidé přemýšlejí, jak rozumějí světu, který je obklopuje, a jak navzájem sdílejí své představy, nelze prostě šoupnout pod mikroskop a popsat stejně jako třeba dýchací ústrojí ropuchy obecné. Smyslem používání pojmu kultura v antropologii je přiblížit se například zkušenosti lidí, kteří žijí v prostředí, kde se naprosto samozřejmě předpokládá, že jsou přímými potomky totemových zvířat. Anebo v prostředí, kde je zcela běžné věřit, že lidé se nezvratně rodí do určitých národů a jejich bůh se narodil duchovi a panně. Předmětem, ke kterému se antropologové pomocí pojmu kultura vztahují, jsou významy zakoušené aktéry v rámci jejich sociálních světů. Takže nikoli nějaké objektivní či objektivně zachytitelné významy, ale významy subjektivně prožívané a intersubjektivně sdílené, neboli komunikované v kontextu sociálních vztahů. Kultura tedy není věc mezi věcmi, ale vědecké pojmenování způsobů, jak lidé skrze sdílené významy rozumí svým světům, a co z toho vyplývá pro jejich jednání. Kultura je zkrátka myšlenkovou či teoretickou konstrukcí, která nám pomáhá porozumět tomu, jak lidé rozumí jevům, které je obklopují. Je v očích pozorovatele, součástí jeho interpretační optiky, a jako taková je promítána směrem ven, přičemž teprve skrze projekci konceptu kultury se konstituuje zdání, že kultura je něco reálně existujícího „tam venku“. Při zacházení s pojmem kultura je potřeba být ostražitý, protože permanentně hrozí, že dojde k záměně analytických brýlí, resp. teoretického modelu za realitu světa.