Význam slova „KULTURA“

Tento způsob chápání výrazu kultura vychází z antické představy obdělávání (kultivace) půdy, kterou M. T. Cicero významově rozšířil i na oblast duchovní ve smyslu „kultury ducha“, čili vzdělanosti a ušlechtilosti. Stejný význam dnes rezonuje ve slovních spojeních „jít za kulturou“ nebo „nekulturní člověk“, o „kulturní sféru“ v daném smyslu politicky pečuje „Ministerstvo kultury“. Ve společnosti takové používání výrazu kultura funguje jako nástroj reprodukce pozitivních hodnot, dobrého vkusu a ušlechtilého jednání. S tím se ovšem nevyhnutelně pojí představa dělení lidí na „kulturnější“ a „méně kulturní“ – na „kulturní elitu“, která dovede vychutnávat „kvalitní kulturu“ a kriticky následuje správné společenské hodnoty šířené například „kulturními a politickými“ čtrnáctideníky, a na nevzdělanou masu, která holduje pouťovému kýči, nectí výdobytky humanismu a ochotně podléhá svodům politického populismu. Koneckonců, i bojová linie současných střetů o podobu veřejného života, jak ji traktují političtí komentátoři, probíhá mezi „kulturní frontou“ či „kavárnou“ na jedné straně a „lidem“ nebo „venkovem“ na straně druhé. Potíží slova kultura v morálně-estetickém významu je, že nepomáhá porozumět složitým příčinám a souvislostem sociálních problémů a konfliktů, ale naopak přispívá k černobílému vidění světa, jednorozměrnému dělení společnosti a k reprodukci nerovností mezi lidmi.