Vlastnosti zvuku

U zvuku rozeznáváme několik vlastností, jako je výška zvuku, barva zvuku, hlasitost a intenzita. Tyto vlastnosti si popíšeme v následujících odstavcích.

Výška zvuku udává jeho frekvence, která určuje absolutní výšku nebo hloubku tónu. Čím je frekvence zvuku vyšší, tím vyšší je jeho výška a naopak čím nižší je frekvence zvuku, tím hlubší bude tón.  

Pomocí barvy zvuku jsme schopní rozeznat zvuk hudebních nástrojů a hlasy lidí. Různě barevný zvuk se skládá z několika sinusových složek, které se vyskytují v témž časovém okamžiku. Složka, která má nejnižší kmitočet, se nazývá harmonická složka. Další složky zvuku jsou násobky harmonické složky.

Hlasitost zvuku udává sílu působení určitého zvuku na sluch. Hlasitost je subjektivní veličina, která závisí na tlaku, který zvuk vyvíjí na náš sluch. Hlasitost zvuku se udává v decibelech a je měřena akustickým tlakem. Hlasitost, která může poškodit náš sluch, se nazývá práh bolesti a její hodnota je 120 až 125 dB.

Intenzita zvuku je energie, kterou získává mechanické vlnění od zdroje zvuku. Přesněji řečeno je to energie, která dopadá na jednotku plochy za jednotku času, která má jednotku watt na čtvereční metr.