Pohyb a zdraví

Pohyb a zdraví 

• Rozvoj civilizace, technologizace a digitalizace života vede ke změně přirozeného cílevědomého pohybu a pasivitě → člověk sedící
• Děti a mladiství jsou pasivní → zvyšuje se frekvence obezity → zvyšují se rizika chronických onemocnění v dospělosti
• Sedací činnosti se v období raného dětství téměř nevyskytují ( chlapci 6 %, dívky 8 %) ve věku 20 let je však sedavá činnost již vyšší než 20 % (muži 22 %, ženy 25 %), pohybové aktivity vyšší intenzity se snižují ze 71 % na 43 % u 20-letých mužů a u 20-letých žen ze 66 % na 28 %
• Je nevyváženost mezi tělesnou a duševní aktivitou

 

• Pohyb → vlastnost živé hmoty, pohybové aktivity jsou přímo smyslem části života

 

• Pohybový režim – celá pohybová činnost, která je součástí života a je uspořádaná do relativně stálého, cyklicky se opakujícího systému.

 

• Pohybový režim je uspořádání všech systematicky uspořádaných pohybových činností, které jsou zařazeny do způsobu života v daném časovém intervalu

 

• Pohybový režim je závislý na věku, pohlaví, zdravotním stavu, pohybových zkušenostech, hodnotové orientaci, zájmech a postojích, sociálním statutu, profesi, prostředí a tradici.
• Pohybová aktivita je mnohostranná pohybová aktivita člověka, která se vyznačuje typicky lidskými atributy, jako je cílevědomost, sociální determinovanost, komunikace mezi lidmi. Pohybová aktivita je konkretizována v pohybových režimech a plní následující funkce:

-     zdravotní (zvyšování zdatnosti, výkonnosti, osobní pohody)

-     formativně výchovnou (hodnotová orientace, mravní normy, sebepoznání, seberealizace, sebehodnocení)

-     socializační (možnosti pro sociální kontakty, společenské normy, vzorce jednání, férovost …)

-     seberealizační (uspokojování potřeb, zájmů…)

-     stimulační (vliv na správnou funkci orgánů…)

-     kompenzační (stabilizace jednostranných zátěží)

-     preventivní (zdravotně i sociálně – sociálně-patologické jevy)

-     regenerační a rehabilitační

-     poznávací a zábavnou

 

• Vytrvalostní, cyklické aerobní pohybové aktivity mají značný zdravotně-preventivní potenciál – zlepšuje se transport kyslíku, lepší snášení námahy, zvýšení vitální kapacity plic, zvyšuje se hladina HDL a snižuje se hladina LDL a triglyceridů, normalizuje zvýšený krevní tlak, snížení rizika rakoviny střev – zlepšuje funkci imunitního systému, prevence rakoviny prostaty u mužů a prsů u žen, zvyšuje se tolerance glukózy, zpomalení odvápnění kostí a zvyšuje se kvalita chrupavek, psychická pohoda a rovnováha, uvolnění, rovnováha energetické bilance organismu, motivaci k preventivnímu jednání - kontrola hmotnosti, nekouření apod.
• Ve cvičebních programech se zdůrazňuje, že cvičení má trvat alespoň 12 minut (nepřetržitě probíhající aktivitě), před tímto má být 8 minutové rozcvičení
• Aerobní pohybovou aktivitu charakterizuje vytrvalostní činnost delší a mírnější intenzity →přísun množství kyslíku, zlepšení činnosti a výkonnosti - organismus pracuje v rovnovážném stavu.
• Způsobilost organismu účelně přijímat, přenášet a využívat kyslík → schopnost svalů vykonávat práci vytrvalostního charakteru je aerobní zdatnost (max. srdeční frekvence 60-80 %, doba trvání alespoň 10 minut, alespoň 3 x v týdnu + každodenní pohyb menší intenzity (pod 60 % max. srdeční frekvence, nad 30 minut)
• Fáze aerobní pohybové aktivity:

1.    Rozcvičení (zahřátí organismu a zvýšení tepové frekvence)

2.    Aerobní fáze (vlastní pohybová aktivita)

3.    Relaxace – min 5 min.

4.    Gymnastika a nebo posilovací cvičení (alespoň 10 min)

 

Při tvorbě pohybových programů je nutné brát v úvahu:

-     celkový objem trvání pohybových aktivit – čas, energetický výdej)

-     struktura pohybové aktivity – formy a prostředky

-     frekvence pohybové aktivity

-     intenzita pohybové aktivity

Materiál a další texty vznikly pro potřebu kurzu KPG/DVZB a v rámci řešeného projektu.