"Velmi závidím učitelům cizích jazyků. Ať vymyslí jakoukoli činnost, takřka ve všech případech bude pro žáky přínosná - postačí, aby při ní užívali jazyka, který vyučují."

Geoffrey Petty: Moderní vyučování

Výuka cizích jazyků často bezprostředně kopíruje moderní trendy a bývá progresivní, neboť jejím cílem by měla apriori být komunikace: důležitá je otevřená atmosféra, důvěra, maximální aktivizace studentů. Výuka cizích jazyků může proto poměrně snadno reagovat na potřeby popularizace vědy, neboť kromě jisté univerzality a ohebnosti své tematické náplně tradičně preferuje metody a činností, ke kterým se nyní více uchyluje i podání odborných předmětů. Tedy zejména "slovní" a "kvalitativní“ vysvětlování. Bohatě zde lze využít moderní slovní metody, jako storytelling (vyprávění příběhu), metody dialogické (rozhovor, diskuze, beseda, brainstorming), dále projektovou výuku, heuristickou metodu a různě obsáhlé WebQuesty. Všechny tyto metody napomáhají žádoucímu rozvoji kreativity a samostatnosti, schopnosti kritického přístupu k faktům.

Praktická rada č. 1: Jako počáteční motivaci hojně vyžívejte brainstorming nebo psaní asociací na papír (brainwriting) – obě metody pomáhají studentům vpravit se do atmosféry cizího jazyka.

Ve výuce cizích jazyků se dá pracovat s oběma základními logicko-myšlenkovými postupy, dedukcí, ale zejména s aktivizační indukcí (analýza, srovnávání, prekoncepty při práci s texty, odhad významu slov), které se mohou kombinovat.

Praktická rada č. 2: Před čtením textu provádějte lexikální přípravu (sémantizace slov, motivace, např. Která slova ze seznamu se asi objeví v textu a proč si to myslíte?), usnadní to a urychlí práci s textem (pokud není cílem odhadovat význam slov z kontextu). Pracujte se slovníkem.

Praktická rada č. 3: Využívejte vytváření myšlenkových map (asociogramů), srovnávacích diagramů apod. v motivační i hodnotící fázi hodiny i při práci s textem.

Ve školní a volnočasové praxi je využití cizojazyčných materiálů pro popularizaci vědy možné v zásadě dvěma základními způsoby: 1) vnesením cizojazyčných materiálů, zejména textových, do hodin odborného předmětu, nejlépe pomocí metody CLIL, 2) zařazením mezipředmětových témat do hodin cizího jazyka. Nabízíme zde náměty pro oba tyto přístupy. U obou je jedním z hlavních výukových cílů rozšíření slovní zásoby (potažmo v několika jazycích – ve výuce druhého cizího jazyka i v angličtině, z níž pochází řada mezinárodně používaných termínů).

Praktická rada č. 4: Pokud je to ve vaší kompetenci, nemusíte se zastavit na jednom cizím jazyce.

CLIL (Content and Language Integrated Learning, tj. Sjednocená výuka jazyka a obsahu) chápeme jako výuku nejazykového předmětu s využitím cizího jazyka jako prostředku komunikace. Výuka má dva základní cíle - obsahový a jazykový. Rozlišujeme tzv. hard CLIL, tedy že celý předmět je vyučován v jiném jazyce než mateřském, a soft CLIL začleňující pouze určitý podíl cizího jazyka v odborné výuce. Jde tu například o krátké herní aktivity, materiály, reálie, sociokulturní a geografický kontext či instrukce v cizím jazyce. Neznalost cizího jazyka nesmí bránit pochopení odborné látky. Zároveň však mají být sledovány přesně stanovené cíle jazykové (procvičení gramatiky, rozšíření slovní zásoby) a komunikativní (rozvoj řečových dovedností).

Praktická rada č. 5 : Při představování odborných témat dbejte na rozvoj všech řečových kompetencí. Nevylučujte ani překlad.

Metoda CLIL je výrazně orientovaná na žáka a klade daleko vyšší nároky na jeho kognitivní procesy. Žáci se učí v cizím jazyce hlavně myslet. Odměnou je vysoká efektivita výuky jak pro odborný předmět, tak pro cizí jazyk. CLIL vytváří podmínky vhodné pro přepínání mezi různými strategiemi řešení úloh (práce ve dvojicích, skupinách, hry, simulace a předvádění rolí, prezentace). Pracuje s autentickými materiály (textovými, vizuálními, auditivními), s grafy, diagramy, mapami, s internetem, zapojuje pohyb, gesta, pantomimu.

Praktická rada č. 6 : Využívejte multisenzorické učení pro všechny věkové kategorie a dbejte na estetično jako takové (vytváření plakátů či obrazů a výstav z nich, posuzování obrázků, dramatizace, pohyb, poslech hudby...).

Praktická rada č. 7: Dbejte také na střídání organizačních forem práce (individuální, párová, skupinová, frontální).

Praktická rada č. 8: K motivaci můžete použít i různé kuriozity.

Úskalím CLILu je časově velmi náročná a obtížná příprava pro učitele a nutnost pečlivého plánování – žádná činnost by neměla být zařazena náhodně. Hlavním problémem brzdícím rozšíření CLILu je nedostatečná jazyková kompetence učitelů. Nejlépe připraven je přirozeně učitel s aprobací na nejazykový a jazykový předmět.

Důraz na výuku mezipředmětových vztahů vyplývá ze stále značné izolovanosti jednotlivých předmětů. Mezipředmětové vztahy jsou definovány jako “… vzájemné souvislosti mezi jednotlivými předměty, chápání příčin a vztahů přesahujících předmětový rámec, prostředek mezipředmětové integrace. V předmětovém kurikulu jsou vyjadřovány v učebních osnovách jednotlivých předmětů jako tzv. mezipředmětová témata. Progresivním trendem v zahraničí je řešení mezipředmětových vztahů na úrovni kurikula jako celku.” (Průcha, Walterová, Mareš. Pedagogický slovník, 1995, Praha : Portál, 1995, s. 118 – 119). Je nereálné chtít po žácích, aby si sami dovedli spojovat poznatky z jednotlivých předmětů – průlom v prosazení interdisciplinarity leží na bedrech učitelů.

Řada moderních učebnic cizích jazyků opírajících se o metodu komunikativní a sociokulturní mezipředmětové vztahy do lekcí zařazuje – upozorňuje na vazby mezi cizím jazykem a češtinou, mezi dvěma cizími jazyky, na jazykové učivo navazuje informace geografické, kulturněhistorické či historické. Propojení cizího jazyka s přírodovědnými a exaktními předměty už ale není zdaleka tak časté (setkáme se například s představením osobností vědců či vynálezců z daného jazykového okruhu, nesporně s ekologií jako povinným tématem, sem tam narazíme třeba na matematický či logický kvíz s instrukcemi v cizím jazyce). Hlavním problémem větší integrace odborných témat do výuky cizích jazyků zůstává nedostatek vhodných materiálů. A právě proto byl na ZČU realizován daný projekt. Přirozenou bariérou je i nekvalifikovanost učitelů cizích jazyků v přírodovědných předmětech.

Praktická rada č. 9: Nechte samotné studenty konzultovat otázky, které přesahují vaši odbornost, s učiteli příslušných předmětů.

Praktická rada č. 10: Na závěr hodiny se zeptejte studentů, jaké činnosti se jim líbily, co se dozvěděli v jazyce a co v odborném předmětu.

Poznámka: Tento úvodní text je shodný pro všechny moduly věnované využití cizojazyčných materiálů při popularizaci vědy zpracované v rámci projektu PVBV.

 

Naposledy změněno: sobota, 20. června 2015, 19.49