Výtvarné umění a výtvarná výchova

Pročtěte si vybrané články z časopisu Výtvarná výchova, které pojednávají o realizovaných výtvarných úkolech ve školní praxi, jejichž východiskem je konkrétní umělecké dílo. Zamyslete se nad tím, které umělecké obsahy či postupy byly transformovány do výtvarného úkolu. 

Skřivanová, V. Oči v houštinách. Výtvarná výchova, 2001, 1, s. 11. ISSN 1210-3691.

Skřivanová, V. Land-art v Divoké Šárce. Výtvarná výchova, 2000, č. 3. ISSN 1210-3691. 

Skřivanová, V. Tajemné krajiny J. Johna. Výtvarná výchova, 2000, č. 1, s. 19. ISSN 1210–3691. 

Skřivanová, V. Podzimní spirála našich nálad. Výtvarná výchova, 1999, č. 3, s. 10. ISSN 1210-3691.

Didaktická struktura k autorskému článku Podzimní spirála našich nálad - příklad pro studenty.

Didaktická struktura přípravy výtvarného úkolu

Inspirační východiska: příroda (podzimní nálada, padající listí, proměnlivost počasí) a impresionismus (C. Debussy, C. Monet, I. Kafka, J. Kornatovský) + obrazová ukázka konkrétních děl a vysvětlení, které principy, rysy tvorby těchto autorů jsou inspirací výtvarnému úkolu.

Námět: Podzimní spirála našich nálad

Cílová skupina: žáci tercie na osmiletém gymnáziu.

Vzdělávací program: RVP ZV (pozn. mladší žáci na gymnáziu se taktéž učí dle RVP ZV, 2. stupeň).

Pomůcky: podzimní listí různých barev a tvarů, krabice, lepidlo, role velkoformátového papíru, tužka, nůžky.

Výtvarný úkol:

1)      vzdělávací cíle výtvarného úkolu ve smyslu očekávaných výstupů RVP ZV (pozn. vybrané očekávané výstupy s komentáři)

-          Žák vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů (žáci volí tvarové a barevné možnosti listů jako výrazového prostředku); uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků (žáci zaznamenávají vlastní nálady a podzimní pocity, vjemy z přírody, poznatky o impresionismu); variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků (žáci skládají listy do vzájemných vztahů s cílem vytvořit spirálu nálad), užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly (žáci zaznamenávají vizuální zkušenost podzimu, zkušenost vizuálních vjemů skladby barevných skvrn obrazů impresionistů, hudební vjemy hudby C. Debussyho) a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie (zaznamenání představy barevné spirály proměnlivých pocitů a nálad).

-          Žák kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření (vzniká osobitý artefakt spirály),

-          rozliší v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu (v sociální spolupráci, při skupinové práci vzniká symbolické vyjádření spirály),

-          interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti, vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků (žákovská práce se vztahuje k dílu umělců C. Moneta, I. Kafky a J. Kornatovského),

-          ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci (práce vznikla v sociální spolupráci, žáci vedli dialog při výběru vhodných tvarů a barev, při symbolickém označování listů, svou práci následně verbálně představili žákům jiných tříd a instalovali na chodbě školy za účelem prezentace formou výstavy).

2)      fáze výtvarného úkolu (realizace vzdělávacího obsahu)

-          přípravná fáze

-          příprava výtvarného materiálu (sběr a výběr podzimních listů v přírodě, prožitek podzimních barev a vůní), příprava pomůcek;

-          motivace žáků (viz článek – úvodní motivační příběh (odkázání k zážitkům z naší každodennosti, prožitkům přírody) + obrazové ukázky uměleckých děl a poslech hudební skladby, motivace se tedy skládá v případě tohoto úkolu z části literární, hudební a výtvarné, dialog s žáky nad ukázkami;

-          realizační fáze

-          zadání výtvarné práce, třídění listů podle tvarů a barev do připravených krabic, třídění výrazových prvků dle barev a tvarů,

-          přiřazování symbolického významu určité nálady a pocitu, a to ve vzájemné komunikaci celé skupiny žáků, popis, označení krabic ve smyslu různých nálad a pocitů;

-          skicování spirály tužkou na papír, domluva kolektivu, kdo předkreslí výslednou formu;

-          společné lepení listů, rozdělení si rolí ve skupině;

-          hodnocení:

-          reflektivní dialog nad výslednou prací ve skupině, dialog s učitelem (reflexe výsledné práce – spirály nálad, zdařilost výtvarného záměru či nikoliv, reflexe vlastních prožitků apod.);

-          prezentace formou výstavy na chodbě školy, verbální prezentace díla žákům jiných tříd.

Další návaznosti: např. v dějinách umění lze následně probírat umělecký styl impresionismus, pointilismus, další výtvarný úkol se může týkat např. světla v impresionismu nebo moderního umění (třeba osvobození barvy ve fauvismu, námět: Digitální fauvistická krajina), práce mohla být také součástí školního mezioborového projektu Impresionismus v umění (řešeno v literatuře, hudební výchově a výtvarné výchově).