Osnova sekce


  • Kurz vytvořen v projektu ESF projekt Západočeské univerzity v Plzni

    Registrační číslo projektu: CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002287

    Kurz inovován v projektu Inspire

    Internacionalizace, spolupráce, inovace, reflexe a evaluace v přípravě budoucích učitelů


    Registrační číslo:
    CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_068/0015764

    Toto dílo podléhá licenci Creative Commons 4.0 ve variantě BY-SA




    KVK/MVSŠ - Metodika výuky a realizace kurikula výtvarné výchovy pro SŠ

    • Metodika výuky a realizace kurikula

      Vyučující PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.

      Kontakt: uhl@kvk.zcu.cz


      Cíle předmětu:

      Nabýt, rozvíjet a prokázat odborné znalosti, porozumění, odborné způsobilosti a obecné způsobilosti pro přípravu, realizaci a hodnotící reflexi výuky ve výtvarné výchově se zaměřením na problematiku SŠ. Porozumět obecně didaktickým a oborově specifickým aspektům metodiky výuky a realizace kurikula ve výtvarné výchově. Získat znalosti a základní dovednosti pro kurikulární výzkum a jeho využití pro zvyšování kvality výuky ve výtvarné výchově.

      Studenti si osvojí dovednost analyzovat vzdělávací obsah výtvarné výchovy ve vztahu ke vzdělávacím cílům a tvůrčím úlohám, resp. činnostem ve výuce, např. pomocí metodiky 3A. Cílem předmětu je porozumět funkční návaznosti mezi výukou a její analytickou reflexí a výzkumem výuky a umět tuto návaznost využívat ke zlepšování vlastní vzdělávací praxe.   


      Požadavky na studenta:

      Zkouška

      Porozumět charakteru a funkcím kurikula v přípravě, realizaci a hodnocení, zlepšování výuky ve vztahu mezi teorií a praxí vzdělávání ve výtvarné výchově. Znát odbornou terminologii v požadovaném rozsahu a porozumět jí v návaznosti na aplikace ve výuce. Ilustrovat teoretické znalosti na příkladech z praxe.

      Ústní kolokviální zkouška, prezentace připraveného projektu, autoevaluace a návrhy možných zlepšujících alternativ výtvarného zadání úlohy.

      Zápočet

      Vypracovat seminární práci, portfolio – návrh konkrétní přípravy na výukovou jednotku výtvarné výchovy a mimoškolních činností, jejich reflexe, evaluace a možné zlepšení.


  • Výtvarné umění, umělecké dílo a možnosti jeho zprostředkování. Obsah vyučování výtvarné výchovy a učení, kurikulum a jeho vztah k metodám výuky. Kurikulární dokumenty a jejich vztah k realizaci kurikula ve SŠ

    Situace výuky a zkušenost, transformace uměleckého obsahu a realizace kurikula výtvarné výchovy ve výuce v SŠ. Umění jako inspirační východisko a vyučovací obsah.

    Učební úloha jako základ sémantizace a konceptualizace vzdělávacího obsahu ve výtvarné výchově Intersubjektivní, subjektivní a objektivní stránka obsahové transformace v učebních úlohách ve SŠ


    Lekce pojednává o hlavních východiscích současné výtvarné výchovy, kterými jsou především umění i široké pole vizuální kultury. Na základě obrazově pojmových map student identifikuje hlavní koncepty uměleckých děl, případně další vizuální východiska výtvarného úkolu. Pokusí se o interpretaci zvoleného uměleckého díla a didaktickou transformaci hlavních uměleckých obsahů v obsahy vzdělávací. 


    • Pročtěte si vybrané články z časopisu Výtvarná výchova, které pojednávají o realizovaných výtvarných úkolech ve školní praxi, jejichž východiskem je konkrétní umělecké dílo. Zamyslete se nad tím, které umělecké obsahy či postupy byly transformovány do výtvarného úkolu. 

      Skřivanová, V. Oči v houštinách. Výtvarná výchova, 2001, 1, s. 11. ISSN 1210-3691.

      Skřivanová, V. Land-art v Divoké Šárce. Výtvarná výchova, 2000, č. 3. ISSN 1210-3691. 

      Skřivanová, V. Tajemné krajiny J. Johna. Výtvarná výchova, 2000, č. 1, s. 19. ISSN 1210–3691. 

      Skřivanová, V. Podzimní spirála našich nálad. Výtvarná výchova, 1999, č. 3, s. 10. ISSN 1210-3691.



      Didaktická struktura k autorskému článku Podzimní spirála našich nálad - příklad pro studenty.


      Didaktická struktura přípravy výtvarného úkolu

      Inspirační východiska: příroda (podzimní nálada, padající listí, proměnlivost počasí) a impresionismus (C. Debussy, C. Monet, I. Kafka, J. Kornatovský) + obrazová ukázka konkrétních děl a vysvětlení, které principy, rysy tvorby těchto autorů jsou inspirací výtvarnému úkolu.

      Námět: Podzimní spirála našich nálad

      Cílová skupina: žáci tercie na osmiletém gymnáziu.

      Vzdělávací program: RVP ZV (pozn. mladší žáci na gymnáziu se taktéž učí dle RVP ZV, 2. stupeň).

      Pomůcky: podzimní listí různých barev a tvarů, krabice, lepidlo, role velkoformátového papíru, tužka, nůžky.

      Výtvarný úkol:

      1)      vzdělávací cíle výtvarného úkolu ve smyslu očekávaných výstupů RVP ZV (pozn. vybrané očekávané výstupy s komentáři)

      -          Žák vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů (žáci volí tvarové a barevné možnosti listů jako výrazového prostředku); uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků (žáci zaznamenávají vlastní nálady a podzimní pocity, vjemy z přírody, poznatky o impresionismu); variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků (žáci skládají listy do vzájemných vztahů s cílem vytvořit spirálu nálad), užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly (žáci zaznamenávají vizuální zkušenost podzimu, zkušenost vizuálních vjemů skladby barevných skvrn obrazů impresionistů, hudební vjemy hudby C. Debussyho) a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie (zaznamenání představy barevné spirály proměnlivých pocitů a nálad).

       

      -          Žák kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření (vzniká osobitý artefakt spirály),

      -          rozliší v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu (v sociální spolupráci, při skupinové práci vzniká symbolické vyjádření spirály),

      -          interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti, vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků (žákovská práce se vztahuje k dílu umělců C. Moneta, I. Kafky a J. Kornatovského),

      -          ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci (práce vznikla v sociální spolupráci, žáci vedli dialog při výběru vhodných tvarů a barev, při symbolickém označování listů, svou práci následně verbálně představili žákům jiných tříd a instalovali na chodbě školy za účelem prezentace formou výstavy).

       

      2)      fáze výtvarného úkolu (realizace vzdělávacího obsahu)

      -          přípravná fáze

      -          příprava výtvarného materiálu (sběr a výběr podzimních listů v přírodě, prožitek podzimních barev a vůní), příprava pomůcek;

      -          motivace žáků (viz článek – úvodní motivační příběh (odkázání k zážitkům z naší každodennosti, prožitkům přírody) + obrazové ukázky uměleckých děl a poslech hudební skladby, motivace se tedy skládá v případě tohoto úkolu z části literární, hudební a výtvarné, dialog s žáky nad ukázkami;

      -          realizační fáze

      -          zadání výtvarné práce, třídění listů podle tvarů a barev do připravených krabic, třídění výrazových prvků dle barev a tvarů,

      -          přiřazování symbolického významu určité nálady a pocitu, a to ve vzájemné komunikaci celé skupiny žáků, popis, označení krabic ve smyslu různých nálad a pocitů;

      -          skicování spirály tužkou na papír, domluva kolektivu, kdo předkreslí výslednou formu;

      -          společné lepení listů, rozdělení si rolí ve skupině;

      -          hodnocení:

      -          reflektivní dialog nad výslednou prací ve skupině, dialog s učitelem (reflexe výsledné práce – spirály nálad, zdařilost výtvarného záměru či nikoliv, reflexe vlastních prožitků apod.);

      -          prezentace formou výstavy na chodbě školy, verbální prezentace díla žákům jiných tříd.

       

      Další návaznosti: např. v dějinách umění lze následně probírat umělecký styl impresionismus, pointilismus, další výtvarný úkol se může týkat např. světla v impresionismu nebo moderního umění (třeba osvobození barvy ve fauvismu, námět: Digitální fauvistická krajina), práce mohla být také součástí školního mezioborového projektu Impresionismus v umění (řešeno v literatuře, hudební výchově a výtvarné výchově).

       

       

       



    • Inspirujte se tematickou řadou na humorné náměty v diplomové práci Moniky Plíhalové, kap. 4.2.2, str. 48-74. 


    • Studenti nahrají do této složky ve formátu PDF svou seminární práci ve velikosti max. 2MB.

  • Metodologie, metodika a metoda ve výtvarné výchově. Interakce mezi učitelem, žáky a obsahem na podkladě učebních úloh ve výtvarné výchově ve SŠ. Metodika výtvarných činností a didaktická struktura přípravy na výuku výtvarné výchovy

    Soudobé umění v soudobé škole. Aktuální možnosti průniku pedagogických a uměleckých performativních aktivit ve škole

    Lekce objasňuje studentům nejrůznější metody a možnosti, pojetí a přístupy současné pedagogiky umění, ať již se jedná o klasický výklad dějin umění či možnosti pracovních listů, přes využití interaktivní tabule, po performativně založené výtvarné aktivity v rámci školní budovy i mimo ní. Studenti jsou rovněž seznámeni se základními didaktickými kategoriemi výtvarné pedagogiky. 

    • Seznamte se s didaktickými kategoriemi přípravy výtvarného úkolu. 


      Didaktická příprava na výuku výtvarné výchovy

       

      Námět hodiny:

      Časová dotace úkolu (počet hodin, dne):

      Cílová skupina:

       

      Inspirační východiska úkolu  (oblast umění, kultury, přírodních věd atd.):

      Myšlenková mapa (obrazově-pojmová) úkolu:

       

      Učivo (vzdělávací obsah):

      Vzdělávací cíle, očekávané výstupy (konkretizované ve vztahu k danému úkolu):

      Pomůcky:

       

      Fáze výtvarného úkolu

      Motivace:

      Formulace zadání (pozn. 2 os. č. mn., s využitím sloves):

      1.

      2.

      3.

      Průběh realizace činnosti:

      1.

      2.

      3.

      Reflexe (reflektivní otázky žákům, případně reflektivní bilance učitele):

      Hodnocení:

      Transfer do společenského kontextu, další návaznosti, klíčové kompetence:

       


    • Pročtěte si zprávu Věry Uhl Skřivanové v časopise Výtvarná výchova 1/2016, str. 17-23 o praxích studentů učitelství výtvarné výchovy na ZŠ. Zamyslete se nad uměleckými východisky realizovaných úkolů a nad důvtipnou transformací ve výtvarný úkol.

  • Kurikulum ve výtvarné výchově; dynamická a statická stránka existence kurikula se zaměřením na SŠ. Vzdělávací obsah, cíl, učivo a očekávané výstupy rámcových vzdělávacích programů v ČR.  Analýza tvořivých úloh a její vztah ke kurikulárním dokumentům

    Fáze a způsoby uplatňování kurikula jako formy existence obsahu vzdělávání. Skryté kurikulum ve výtvarné výchově a jeho vztahy k formálnímu (explicitnímu) kurikulu. Vzdělávací obsah, cíl, učivo a očekávané výstupy rámcových vzdělávacích programů v ČR. Problematika tvorby jako způsobu realizace kurikula ve výtvarné výchově

    Didaktické kategorie přípravy jednotky výtvarné výchovy. Myšlenkové mapy, konceptualizace obsahu. 

    Lekce seznamuje studenty se základními kategoriemi didaktiky výtvarné výchovy, jejich významem a způsobem formulování. Námět, východiska úkolu, vzdělávací obsah, učivo, vzdělávací cíle či očekávané výstupy dle rámcových vzdělávacích programů v ČR, motivace, fáze realizace výtvarného úkolu, reflexe a hodnocení, transfer apod. 

    Zároveň je věnována pozornost také mezioborovým východiskům výtvarné výchovy, mezipředmětovým vztahům a možnostem integrace průřezových témat RVP do výuky.


    • Na příkladech v rámci uvedených seminárních prací si prohlédněte, jak vypracovat přípravu na výuku výtvarné výchovy. Dalším vhodným studijním materiálem je diplomová práce Lenky Marxové "Výstavní prostor".

    • Seminární práce na téma "Obraz a slovo", východiska výtvarného úkolu, obrazově-pojmová mapa a didaktické kategorie. 

    • Seminární práce na téma "Land art ve škole". 

    • Stáhněte si diplomovou práci Lenky Marxové a prohlédněte si didaktickou část - především pak její písemnou přípravu na hodinu, str. 111-173. 

    • Prostudujte srovnání dobré a špatné výtvarně-pedagogické praxe:


      Příklad: fotodokumentace výtvarných úloh a jejich rozbor z hlediska zlepšování vlastní výukové praxe (Věra Uhl Skřivanová, Monika Plíhalová - pracovní seminární materiál pro studenty Učitelství výtvarné výchovy SŠ a ZUŠ)

      Fotografie z archivu autorky

      A „Sluníčko a jaro“                                         

            

       

      B „Boudníkova cesta“ (fotografie K. Křížová)



       

      A Práce dle schématu

      B Kreativní výtvarná práce

      Rozvažování učitelky nad výtvarnou úlohou

      Učitelka se řídí otázkou „Co budeme dnes dělat?“

      Učitelka se řídí otázkou „Co se dnes děti naučí?“

      Motivace

      Vnější

      Žáci se zpravidla dozví, „co budou dnes dělat.“

      Vnitřní

      Děti reagují na náměty osobního charakteru.

      Zadání výtvarné úlohy

      Zadání sestává z jednoznačných pokynů.

      Využití akčních sloves:

      Vystřihnout, nalepit, vybarvit apod.

      Výtvarná úloha je výzvou, problémem, který je dětem nabízen k řešení.

      Využití akčních sloves: pozorovat, posoudit, navrhnout, představit, vyzkoušet, zachytit, ozvláštnit, prezentovat apod.

      Komunikace mezi učitelkou a žáky a průběžná reflexe

      V průběhu činností jsou učitelkou upřesňovány pokyny, organizována činnost žáků, korigovány chyby.

      Učitelka klade žákům otázky. Dopomáhá žákům nalézt vhodné výtvarné prostředky vzhledem k jeho záměru.

      Závěrečná reflexe

      Vyústěním výtvarné činnosti je dokončení práce.

      Výtvarné činnosti jsou zakončeny reflektivním dialogem.

      Prezentace výsledků

      Práce jsou určeny k vystavení na nástěnce.

      Práce jsou prezentovány ústně ostatním žákům, instalovány ve školce. Výtvarné úlohy neústí vždy ve zhmotněný produkt. V případě výtvarných akcí, experimentů a her je již samotný proces tvorby cílem.

       



  • Výtvarná výchova školní a mimoškolní. Specifika galerijních a muzejních edukací. Příprava edukačního programu

    Lekce seznamuje studenty se současnou situací v oblasti galerijní a muzejní pedagogiky u nás i ve světě (ve zkratce od jejích počátků do současnosti). Představuje přístupy kateder výtvarné výchovy brněnské, olomoucké, pražské i ústecké, stejně jako příklady i strukturu galerijních a muzejních programů v rámci ČR. 

  • Lekce je věnována porozumění soudobým možnostem tvorby edukačních programů ke konkrétním výstavám. Studenti navrhují vlastní edukační program ke konkrétnímu dílu zvolené aktuální výstavy.


  • Potenciál soudobé výtvarné výchovy v oblasti školní, mimoškolní praxe i sociální práce či veřejném prostoru

    Lekce je věnována potenciálu výtvarné výchovy, jejímu působení v oblasti školní i mimoškolní praxe. Koncepce soudobé výtvarné výchovy totiž rozšířila své hranice a etablovala možnosti aplikace v oblasti školního vzdělávání, ale také oblasti preventivní terapie či využití ve volnočasových zařízením, nemocnicích, domovech seniorů, v oblasti mezigeneračního porozumění, nápravných zařízeních, veřejném prostoru či divadle atd.  



  • Umělecká edukace a interkulturní vzdělávání, mezigenerační porozumění, edukace seniorů

    Lekce je zaměřena především prakticky. Jejím obsahem jsou příklady zdařilé praxe edukačních programů z oblasti mezigeneračního porozumění a interkulturního vzdělávání. 


    • Věnujte pozornost v časopise Výtvarná výchova 3-4/2015 článkům mých diplomantek: Zuzany Novotné - Výtvarná výchova jako prostor pro interkulturní vzdělávání, Lyubov Solodovischenko - Kazašská etnodidaktika, Petry Vávrové - Výtvarná výchova v švýcarském Gymnáziu a Institutu Unterstrass v Curychu a Radky Volfové - Výtvarná výchova v bavorských mateřských školách. 

    • Stáhněte si a prostudujte text:

      Uhl Skřivanová, V. Mezigenerační porozumění ve výtvarné pedagogice pro seniory. In Horáček, R., Zálešák, J. (ed.). Veřejnost a kouzlo vizuality, sborník ke konferenci INSEA, Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 285-290. ISBN 978-80-210-4722-8.

  • Reflexe výuky jako nástroj pro analýzu, hodnocení a zvyšování kvality výuky ve výtvarné výchově. Souvislosti mezi reflexí výuky, akčním výzkumem a výzkumem kurikula v SŠ. Konceptová analýza edukačního programu

    V rámci lekce studenti prezentují své návrhy výtvarných úloh (výtvarných či tematických řad) pro zvolený typ školy a věk dětí. Definují didaktické kategorie a sestavují přípravu na jednotku výtvarné výchovy.  

    V rámci školní praxe hospitují ve výuce fakultního učitele a vyplňují pozorovací protokol. 

    • Text pojednává o možnostech sledování kvality ve výtvarné výchově, a to s využitím mezinárodního nástroje Prototypu referenčního rámce vizuální gramotnosti ENViL.

      Text lze rozčlenit na tři základní části. První část mapuje dosavadní počiny v oblasti srovnání kurikula i pojetí výtvarné výchovy v různých zemích Evropy, případně v rámci empirické praxe. Cílem této první části je především vymezit rámec soudobé srovnávací výtvarné pedagogiky, přístupy a možnosti užití vhodné metodologie.

      Druhá část je pak věnována podstatným studiím, které byly zrealizovány v rámci tematické sítě ENViL – European Network for Visual Literacy v letech 2013-2016. Za nejvýznamnější průzkum z hlediska sledované oblasti lze považovat realizovanou komparaci vzdělávacích plánů a programů vybraných evropských zemí, jejíž zásadní výsledky jsou v rámci této studie představeny.

      Třetí část cílí do empirické reality českých gymnázií. Teoretická pojednání doplňuje ilustrativní empirická sonda české gymnaziální praxe v mezinárodním srovnání. V rámci výuky výtvarné výchovy na českých gymnáziích byl ověřen mezinárodní nástroj srovnání a evaluace Common European Framework of Reference in Visual Literacy ( ENViL 2016) a zároveň identifikovány, vyhodnoceny a popsány kvality žákovských oborových kompetencí v české školní praxi.



  • Kurikulární výzkum ve výtvarné výchově. Akční výzkum výuky, autoevaluace, komparativní výzkum kurikula se zaměřením na SŠ. Realizace, ověření, reflexe a zlepšující alterace edukačního programu. Zvyšování kvality vzdělávání

    V rámci probíhajících praxí či v rámci dětské univerzity studenti realizují a ověřují navržené výtvarné úlohy. Reflektují své pedagogické působení a prezentují přípravu i realizaci v rámci interaktivně pojaté výuky v semináři. 


    • Prostudujte zdařilou didaktickou část diplomové práce Kláry Podlahové "Posvátnost ve výtvarném umění". 

    • Fotodokumentace výtvarných úkolů - posvátnost v chrámu Panny Marie Sněžné. Ostatní najdete i s popisem právě ve výše uvedené diplomové práci. 

    • Ukázka z empirického výzkumu - etnografický design

           Základem typologie pojetí vyučování vybraných šesti českých a šesti bavorských pedagogů, kteří reprezentují osobní pojetí výuky předmětu v rámci sledovaného vzorku, je vytvoření určitých profilů jednotlivých učitelů. Všichni vybraní učitelé předem věděli, že se dostavím na hospitace do jejich vyučování. Je možné tedy předpokládat, že měli možnost si připravit pro ně typické vyučování, ve kterém se tak přirozeně projevila i jejich umělecká inklinace. Tyto inklinace a učitelovo pojetí výuky se pokusím zachytit v rámci sestavených profilů.

           Obsah těchto profilů tvoří na první pohled pozorovatelné postřehy z vyučování jednotlivých pedagogů. Text profilů lze rozčlenit do následujících částí:

      -          vysvětlení symboliky přiděleného pseudonymu,

      -          úvaha nad charakterem a pojetím výtvarných úkolů učitele,

      -          příklady zadávaných úkolů,

      -          umělecká inklinace učitele,

      -          zdroj inspirace při tvorbě úkolu,

      -          osobní přesvědčení – klíčová slova soudobé pedagogiky umění.

       

      Jednotlivým učitelským osobnostem jsem přidělila pseudonymy a označila je písmeny velké abecedy.

       

      ČR

      Učitel A: „Výtvarník literárna“

      Učitel B: „Řemeslník“

      Učitel C: „Ladný konceptualista“ 

      Učitel D: „Zemitý filosof“

      Učitel E: „Soudobý tradicionalista“

      Učitel F: „Návštěvník“

       

      Bavorsko

      Učitel G: „Renesanční osobnost“

      Učitel H: „Milovník osvědčených hodnot“

      Učitel I: „Angažovaný flegmatik“

      Učitel J: „Jemný naturalista“

      Učitel K: „Čtenář“

      Učitel L: „Kreativní živel“

       

       


  • Základní pojmy z oblasti reflexe a hodnocení výuky – souvislost s předměty KPG/ZRHV a KPG/RHV

    V rámci lekce studenti reflektují a analyzují své pedagogické působení ve výtvarné výchově. Poznávají výzkumné přístupy a přínos pedagogického výzkumu ve výtvarné výchově ve smyslu zlepšování vlastní výukové praxe. 



  • - seznámení se se základními pojmy reflexe a hodnocení výuky - učitelovy dispozice k reflektování výuky, konceptová analýza edukačních výtvarných aktivit, viz V. Uhl Skřivanová a A. Flachsová - Konceptová analýza edukačního programu k divadelní inscenaci "Zlatý drak" (lekce 6); 

    - analýza vzdělávacích obsahů a cílů výtvarných úloh, viz lekce 3.;

    - didaktická příprava vlastních výtvarných úloh a edukačních programů pro prostředí školní i mimoškolní, viz lekce 1. a 4.;

    - sebereflexe přípravy a výuky konkrétních výtvarných úloh, autoevaluace, prezentace a diskuze v rámci studentského kolokvia, viz lekce 8. a 9.;

    - analýza kurikula a jeho realizace, naplňování v rámci vzdělávací praxe, analýza rámcových vzdělávacích dokumentů, evaluace vzdělávacích aktivit ve vztahu ke konkrétnímu kurikulárnímu dokumentu, viz lekce 3.


  • Základní:

    ·         Kirchner, C.; Kirschenmann, J. Kunst unterrichten: Didaktische Grundlagen und schülerorientierte Vermittlung. Kallmeyer, 2015. ISBN 978-37-800-4828-8.

    ·         Gunter, O. Was war, was bleibt? (Kontext Kunstpädagogik). Kopaed, 2017. ISBN 978-38-673-6148-4.

    ·         Slavík, Jan et al. Reflexe a hodnocení kvality výuky. První vydání. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020. svazky. ISBN 978-80-261-0920-4.

    ·         Slavík, Jan et al. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2017. 455 stran. Syntézy výzkumu vzdělávání; svazek 3. ISBN 978-80-210-8568-8.

    Doporučená:

    ·         Fulková, Marie, Hajdušková, Lucie, Sehnalíková, Vladimíra. Galerijní a muzejní edukace 1. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014. ISBN 978-80-7290-5.

    ·         Fulková, Marie; Hajdušková, Lucie, Sehnalíková, Vladimíra. Galerijní a muzejní edukace 1 : vlastní cestou k umění : vzdělávací programy Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Galerie Rudolfinum v roce 2011. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7290-535-5.

    ·         Dytrtová, Kateřina; Raudenský, Martin. Ko-text: tvar, zvuk a gesto, tvůrce, učitel a žák. Vydání první. 2015. ISBN 978-80-7414-920-7.

    ·         Dytrtová, Kateřina, Raudenský, Martin. Ko-text: tvar, zvuk a gesto, tvůrce, učitel a žák. Ústí nad Labem: Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně, 2015. ISBN 978-80-7414-9.

    ·         Píšová, Michaela et al. Kurikulární reforma na gymnáziích: případové studie tvorby kurikula: [výzkumná zpráva]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2011. ISBN 978-80-87000-78-6.

    ·         Tomešková, Kateřina. Otevřená klenotnice poznávání: didaktické analýzy edukačních programů Muzea Komenského v Přerově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4622-6.

    ·         Uhl Skřivanová, Věra, ed. Pedagogika umění? umění pedagogiky, aneb Inovativní, interkulturní a interdisciplinární přístupy k edukaci. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2013. ISBN 978-80-7414-582-7.

    ·         Uhl Skřivanová, Věra. Pedagogika umění – umění pedagogiky, aneb, Inovativní, interkulturní a interdisciplinární přístupy k edukaci Pedagogy of art – art of pedagogy though innovative, intercultural and interdisciplinary approaches to education = Kunstpädagogik – Kunst der Pädagogik innovative, interkulturelle und interdisziplinäre Ansätze der Kunstpädagogik. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2013. ISBN 978-80-7414-582-7.

    ·         Šobáňová, Petra a Johnová Čapková, Michaela. Plánování edukačních aktivit v muzeu: od strategického plánu k přípravě edukačního programu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4626-4.

    ·         Uhl Skřivanová, Věra. Pojetí vzdělávacích cílů v ČR a Německu, aneb, Umělecko-pedagogická interpretace kurikulárních dokumentů českých a bavorských gymnázií. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-228-4.

    ·         Slavík, Jan; Hajerová Műllerová, Lenka, Soukupová, Pavla. Reflexe a hodnocení kvality výuky. 2020. ISBN 978-80-261-0920-4.

    ·         Šobáňová, Petra (ed.). Současný stav a perspektivy výtvarné výchovy: Reflexe kurikulárních dokumentů pro všeobecné vzdělávání. Olomouc: Česká sekce INSEA, 2016. ISBN 978-80-904268-1-8.

    ·         Slavík, J., Janík, T., Najvar, P. a P. Knecht. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2017. ISBN 978-80-210-8568-8.

    ·         Slavík, Jan, Wawrosz, Petr. Umění zážitku zážitek umění. Teorie a praxe artefiletiky. 2. díl. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta., 2004. ISBN 80-7290-130-3.

    ·         Slavík, J., Wawrosz, P. Umění zážitku, zážitek umění. 2. díl: teorie a praxe artefiletiky. Praha: Univerzita Karlova-Pedagogická fakulta, 2004. ISBN 80-7290-130-3.