a) Základní pojmy a dělení

Podmínky pro realizaci primární prevence na školské úrovni – metodik primární prevence

Reálné podmínky vycházejí z jednotlivých struktur škol, personální obsazenosti a kvalifikovanosti jednotlivých učitelů. Výchozím bodem je školní poradenské pracoviště (dále ŠPP)º.  které je tvořeno týmem pedagogických pracovníků, kteří ve škole zajišťují poradenské služby, prevenci rizikového chování a s tím spjatou informační a metodickou podporu učitelům, žákům a jejich rodičům. Za poskytování poradenských služeb na škole zodpovídá ředitel školy, případně jím pověřený zástupce ředitele a vychází z legislativní povinnosti na základě zákona č. 561/2004 Sb. (dále školského zákona). Zabezpečení služeb ŠPZ vykonává: výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog a školní speciální pedagog.

º Pozor na rozdíl mezi Školním poradenským pracovištěm (ŠPP) a školským poradenským zařízením (ŠPZ). Školní poradenské pracoviště je v rámci školy. Školské poradenské zařízení je dle vyhlášky pouze Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) a Speciálně-pedagogické centrum (SPC).

Kdo je metodik prevence

Metodika primární prevence může vykonávat kterýkoliv učitel dané školy, kterého k výkonu funkce jmenuje ředitel. Nejlépe je to ten učitel, který k tomu má osobnostní předpoklady a chce funkci vykonávat. Zájem o tuto funkci není nijak velký, a to z důvodu, že metodik prevence vykonává povinnosti, související s touto funkcí, při plném počtu přímé pedagogické činnosti a s doporučenou formou specializačního příplatku, jehož nároková výše není zákonem zaručena a pohybuje se ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně a předpokládá se, že práci školního metodika prevence vykonávají v přesčasové době. Standardní činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny příslušným právním předpisem, konkrétně vyhláškou 72/2005 Sb., která prošla již několika novelizacemi.

Pokud chci funkci vykonávat, co musím splňovat

Toto kvalifikační studium k výkonu specializovaných činností je v minimální délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin a je ukončeno obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí (program zahrnuje 250 hodin přímé i nepřímé výuky, včetně stáží na odborných pracovištích poskytujících poradenskou, intervenční a léčebnou pomoc. Studium k výkonu specializovaných činností stanoví § 9 vyhlášky MŠMT č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Kvalifikační standardy školního metodika prevence jako i dalších poradenských pracovníků jsou specifikovány zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. O počtech kvalifikovaných metodiků – více v závěru této kapitoly.

Co je pracovní náplní metodika primární prevence

Standardní činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Mezi standardní činnosti ŠMP patří metodické, koordinační, informační a poradenské činnosti.

A) Metodické a koordinační činnosti:

• koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy,
• koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších projevů rizikového chování,
• metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.),
• koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování,
• individuální a skupinová práce se žáky a studenty s obtížemi v adaptaci, se sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání,
• koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců. Prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s přijímáním odlišnosti,
• koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně a s poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími odbornými pracovišti, zařízeními a institucemi, které působí v oblasti prevence rizikového chování,
• kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
• shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů,
• vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.

B) Informační činnosti:

• zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy,
• prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností,
• vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování, zejména orgánů státní správy a samosprávy, středisek výchovné péče, poskytovatelů sociálních služeb, zdravotnických zařízení, Policie České republiky, orgánů sociálně-právní ochrany dětí, nestátních organizací působící v oblasti prevence, center krizové intervence a dalších zařízení, institucí a jednotlivých odborníků,
• předávání informací a zpráv o realizovaných preventivních programech zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům školy a školskému poradenskému zařízení,
• vedení dokumentace, evidence a administrativa související se standardními činnostmi v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a předávání informací o realizovaných preventivních programech školy pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.

C) Poradenské činnosti:

• vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování. Poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště ve spolupráci s třídními učiteli,
• spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikového chování ve škole,
• příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.

Mimo výše uvedeného lze uvést, že tou hlavní náplní je:

• záchyt signálů rizikového chování, individuální a skupinová práce se žáky a studenty s obtížemi v adaptaci, se sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání,
• koordinaci a realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci rizikového chování žáků,
• vyhledávání a nastavení vhodné podpory směřující k odstranění rizikového chování,
• poskytování poradenských služeb zákonným zástupcům žáků s rizikem či projevy rizikového chování,
• tvorbě obsahu primárně preventivních aktivit.
  

Z čeho vychází metodik při tvorbě preventivních aktivit pro žáky 
Metodické doporučení MŠMT (2010) definuje efektivní primární prevenci takto: „Efektivní primární prevence obsahuje takové aktivity, které naplňují následující atributy: soustavnost, dlouhodobost, přiměřenost, názornost, návaznost, komplexnost a interaktivnost.“ Je apelováno na akceptaci zásad systémovosti – veškeré činnosti a snahy musí tvořit systém, na kterém se podílí nejen škola, rodina a další zařízení, občanská sdružení atd. Má být činností, která je podporována legislativou a celkovou společenskou atmosférou. Pro zásadu systematičnosti je nezbytné, aby preventivní působení bylo průběžné a splňovalo zásadu komplexnosti – často bývá chápána jako provázanost prevence primární, sekundární a terciární, specifické a nespecifické, která se zaměřuje na všechny věkové kategorie, ale je důležité na komplexnost nahlížet také jako na působení na osobnost ve všech jejích složkách. Plány a aktivity musí být vždy v souladu s typem zvolené prevence a popis aktivit s rozvrhem akcí je uveden v minimálním preventivním programu školy, který je podrobněji zpracován v samostatné kapitole.

V jakých dokumentech školy je ukotvena primární prevence 

Školní řád patří mezi stěžejní dokumenty školy a je součástí vnitřních předpisů školy. Vydává ho ředitel školy a musí být v souladu se školským zákonem, který stanovuje povinná témata obsažená ve školním řádu. Mnoho z nich přímo souvisí s prevencí rizikového chování:

• podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků a studentů a jejich zákonných zástupců ve škole,
• podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole,
• provoz a vnitřní režim školy,
• podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
• podmínky zacházení s majetkem školy ze strany dětí, žáků a studentů,
• pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů,
• podmínky ukládání výchovných opatření,
• podmínky pro omlouvání a uvolňování žáků z vyučování,
• poučení o povinnosti dodržovat školní řád.

Koncepce preventivního působení školy v oblasti rizikového chování žáků. Tu lze najít ve školním řádě, minimálním preventivním programu, školním vzdělávacím programu a krizového plánu školy.

Minimální preventivní program o něm více v další kapitole.

Krizový plán školy, ten je součástí preventivního programu školy a řádu školy a jeho základem jsou metodické pokyny MŠMT.

Jaké druhy prevence a obsahy témat se objevují v preventivních programech školy

V prostředí škol převládá nespecifická primární prevence, která spočívá především v sociálně výchovné činnosti a osobnostně-sociálním rozvoji žáků. Lze sem zařadit všechny zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a další jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti a odpovědnosti za sebe a své jednání. Specifickou prevenci na školách nejčastěji zastupují preventivní programy, které se věnují konkrétním sociálně patologickým jevům. U specifické prevence dále dle obsahu aktivit členíme prevenci všeobecnou, selektivní a indikovanou. Všeobecná prevence je zaměřena na širší populaci bez zjišťování předchozího problému či rizika. Selektivní prevence je již zaměřena na konkrétní žáky, u kterých lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování. A indikovanou prevencí cílíme na jednotlivce nebo skupiny, u kterých je patrný vyšší výskyt rizikových faktorů v chování, vztahů v rodině nebo ve škole. Hlavní obsah témat vychází z metodiky primární prevence MŠMT, o nich více v další kapitole.