Co jsou to poruchy příjmu potravy
1. Charakteristika poruch příjmu potravy (PPP)
1.3. Ostatní PPP
Záchvatovité přejídání
Patří mezi poruchy příjmu potravy. Vyznačuje se záchvaty přejídání, kdy postižený během určitého časového úseku „zhltá“ velké množství jídla. Převážně je konzumace o větším objemu jídla, než by snědl běžný strávník.
U postižených lze často pozorovat chování, které se objevuje v souvislosti se záchvatem přejídání:
- dotyčný jí výrazně rychleji než obvykle,
- s jídlem pokračuje až do nepříjemného pocitu přejedení, a to nezávisle na pocitu hladu,
- pocit znechucení nad sebou samým, sklíčenost a pocity viny po záchvatu přejídání.
Jedinci často jedí o samotě z důvodu viny a studu, že toho tolik snědí. Své záchvaty přejídání pociťují velmi náročné stavy, které nelze překonat. Podle DSM-5 (znaků, která vydala Americká psychiatrická asociace v roce 2013) se vyskytují záchvaty přejídání v průměru alespoň 1x týdně po dobu nejméně tří měsíců.
Kvůli velkému množství přijaté potravy hrozí riziko vzniku nadváhy. To však ale neznamená, že lidé s nadváhou či obezitou by měli diagnózu záchvatovitého přejídání.
Nadváha či obezita se v dlouhodobém horizontu projeví na chodu organismu. U záchvatovitého přejídání však člověk trpí nejen tělesně, ale i duševně. Porucha velmi často narušuje i společenský život postiženého.
Orthorexie
Ortorexii poprvé definoval lékař Steven Bratman z Colorada v roce 1997 a popsal ve své knize Healthfood Junkies – Fanatici zdravé výživy. Název je odvozen z řečtiny a vznikl spojením dvou starořeckých slov – „orthós” – správný – orexis” – žádostivost, chuť, apetit.
Zastánci ortorexie jsou radikálními odpůrci uměle hnojených, geneticky upravovaných potravin bez použití chemických konzervantů a barviv, zaměřují se zásadně a bez výjimky na bio potraviny ze specializovaných obchodů s tím, že odmítají jakékoliv jiné způsoby stravování. Ortorexii řadíme mezi poruchy příjmu potravy a podobně jako u mentální anorexie či bulimie jí častěji trpí vyšší socioekonomické vrstvy, ve většině případů osoby s vyšší inteligencí. Tito lidé se zabývají intenzivním zkoumáním jednotlivých druhů potravin a úzkostně se zaměřují na zdravou výživu, informace získávají převážně z internetu a z nejrůznějších filozofických směrů, komunikují spolu prostřednictvím blogů a jiných specializovaných internetových stránek a vzájemně se posilují ve svém odhodlání ve „zdravé“ výživě vydržet. Jedná se převážně o vysokoškoláky nebo středoškoláky s velkým kulturním a všeobecným přehledem, zatímco ve druhé skupině obyvatel se základním vzděláním se vyskytuje spíše tendence k obezitě.
V iniciálních fázích se příznivci navzájem ujišťují o oprávněnosti tohoto počínání, neboť mezi zásady ortorexie patří obecně správné přístupy, např. nepožívat alkohol, nepít kávu s kofeinem, nesmí se jíst potraviny, které obsahují umělé přísady nebo přišly do styku s pesticidy, herbicidy apod. Později k tomu přistupují další výjimky ze stravování – nejíst výrobky z pšenice, výrobky obsahující lepek, cukr, vyvarovat se soli, nepoužívat k přípravě stravy kvasnice, sóju, kukuřici, a dokonce ani mléčné výrobky (!). Stravování, zpočátku v rámci zdravého životního stylu, se tak mění v posedlost, kdy je nemocný přesvědčen, že nemá právo jíst „zakázané“ potraviny. Tomuto úsilí pak obětuje veškerý svůj volný čas a dochází jak k limitaci jeho duševních, tak i tělesných sil a podobně jako u mentální anorexie si nemocný plně neuvědomuje důsledky svého počínání. Pokud tito lidé nad stravováním nemají plnou kontrolu, začínají trpět výčitkami a depresemi. Mezi zdravá jídla v duchu ortorexie tak patří jen jídla syrová, viz např. v rámci vitariánství raw strava, kde je povoleno jen máčení, klíčení, odšťavňování, kvašení a sušení max. do 42 °C. Strava se tak skládá převážně z naklíčeného obilí, ovoce, zeleniny a ořechů. Nesporně zde můžeme zařadit také stravu v rámci makrobiotiky (harmonie mužského a ženského principu, základního životního principu vesmíru, energií jin a jang) a vegetariánství, ovovegetariánství (bez masa, mléčných výrobků, ryb, v jídelníčku jsou zařazena jen vejce) a veganství, či naopak paleostrava atd. Výčet „zdravých“ jídel a způsobů jejich dodržování by značně přesáhl rámec tohoto článku. Člověk se tak stává posedlý dodržováním všech pravidel „zdravé“ výživy – hovoříme tedy o jistém druhu stravovacího terorismu a obsedantním přístupu ke stravování. Touha zdravě jíst tak ustupuje do pozadí před posedlostí, která může vyústit v psychickou poruchu, stejně tak jako u jiných poruch příjmu potravy. Postihuje jedince s touhou být dokonalí, tzv. perfekcionisty, s nutkavou myšlenkou, že stravování dovedou k dokonalosti, čímž dochází k postupné exhausci (vyčerpání) vlastního těla, která může vést až ke smrti.
Bigorexie (Muskulární dysmorfie, Adonisův
komplex)
Také spadá do poruch příjmu potravy. Problém jedince postiženého touto chorobou, tkví v jeho „malosti“, kdy má nutkavou potřebu nabírat svalovou hmotu do nereálných nebo zdraví škodlivých rozměrů. K nabírání svalové hmoty potřebuje tělo bílkoviny, hodně bílkovin. Kromě toho, že postižení, v drtivé většině případů se jedná o muže – kulturisty, mají neustále po ruce proteinový nápoj, proteinovou tyčinku, tvaroh, k jídlu si nedají nic jiného než hovězí a kuřecí, tráví většinu času v posilovně. Anabolické steroidy jsou u nich často běžným doplňkem. Veškerý volný čas tráví posilováním. Takový člověk je v práci, během přestávky, schopný lehnout si na zem a začít dělat lehy-sedy nebo kliky. Přijde k vám na návštěvu a než si nabídne tvarohovou buchtu (bez cukru), bude při povídání s vámi dělat dřepy. Váš rozhovor se povede pouze o cvicích, kolik uzvedl a o bílkovinách. Možná vám to přijde na jednu stranu směšné, ovšem takový člověk žije v domnění, že je malý a hrozně hubený a že ještě musí nabrat, aby vypadal přitažlivě (podobně jako u anorexie a bulimie). Bohužel následky na sebe nenechají dlouho čekat. Příliš velkou fyzickou zátěží, kdy není tělu dopřán žádný odpočinek, se velice rychle poškozují klouby a kosti. Většina lidí nemá pro tak obrovskou zátěž (svaly váží více než tuky) klouby ani kosti vyvinuté. I „normální“ příděl bílkovin je velkou zátěží pro ledviny, které je musí zpracovat. Při velice nadměrném požívání bílkovin dochází k poškození nejen ledvin, ale také jater. Škodlivé účinky anabolických steroidů jsou všeobecně známé a netřeba je připomínat.
Psychogenní přejídání
Přejídání může být reakcí na stresové situace, jako jsou sexuální trauma, ztráta blízké osoby nebo uplatnění. Vede k nárůstu hmotnosti následkem psychických faktorů a poruch stravovacího chování. Následná obezita vede ke snížení sebehodnocení, poruchám nálady, úzkostným stavům, nejistotě v osobních vztazích, sociální izolaci. Lze ji navodit i dlouhodobou psychofarmakoterapií. Zaujetí různými dietními opatřeními vede často do začarovaného kruhu výrazného kolísání hmotnosti, afektivní labilitě i depresivním poruchám.