Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus

Extremismus chápeme jako souhrn určitých sociálně patologických jevů vytvářených organizovanými skupinami osob – extremisty. Je to chování, které je vědomě konáno ve prospěch politických, náboženských a etnických hnutí a ideologií, která směřují proti základům demokratického ústavního státu. U studentů/žáků se zpravidla jedná pouze o dílčí postoje a formy podpory, které mají často pouze slabý ideologický základ.

Rasismus je jakýkoliv negativní postoj, nerovné zacházení, případně ubližování jiným osobám nebo skupinám osob na základě příslušnosti k jinému národu, etnickému původu, kultuře, barvě pleti nebo původu. Rasismus je základním východiskem tzv. pravicového extremismu a ten je založen na ideologii zdůrazňující význam rasových znaků a rozdílů mezi rasami a vychází z přesvědčení o nadřazenosti „bílé rasy“ nad ostatními druhy „méněcenných ras“, o její předurčenosti k nadvládě. Rasismus se může projevovat formou exkluze, tzn. vyloučení z různých aktivit a sociálních skupin nebo podceňováním schopností a potenciálu určitých osob.

Xenofobii charakterizují projevy odporu, nepřátelství, ale i nedůvěra ke všemu cizímu. Konkrétním projevem je nepřátelství k lidem jiné barvy pleti, jiné národnosti, jazyka, náboženského přesvědčení, kultury, projevující se navenek odporem a nepřátelstvím vůči imigrantům, ale i cizincům s trvalým pobytem, uprchlíkům či zahraničním dělníkům.

Antisemitismus je specifickým projevem rasové nenávisti k Židům, k sionismu (judaismu). Antisemitské jednání je takové, které poškozuje objekt židovského charakteru kvůli tomu, že tomuto objektu přisuzuje určité negativní vlastnosti či symbolický význam na základě subjektivní percepce židovství. 

Nacionalismus – podle tohoto politického směru je národ základní společenskou jednotkou. Proklamuje tzv. tradiční společenské hodnoty a jeho vymezení a odlišení od tzv. národní hrdosti, jejíž projevy jsou nazírány jako pozitivní společenské jevy a je s nimi tak i manipulováno, z něj činí nejproblematičtější druh extremismu.

Fašismus (nacismus a neonacismus) – otevřeně militaristické a nacionalistické hnutí, ideově i v praxi nahrazující parlamentní demokracii totalitní diktaturou a zaměřené proti všem demokratickým ústavním institucím a svobodám.

Anarchismus je hnutí, zdůrazňující naprostou svobodu jednotlivce a úplné uplatňování jeho svobodné vůle, a proto odmítající vše, co takto chápané svobodě brání (zejména stát, jakoukoli autoritu vůbec, disciplínu, pořádek a povinnosti). Stále častější je používání pojmů pravicový a levicový extremismus a označovaní politických organizací jako extrémně levicové a extrémně pravicové.

Za příslušníky levicového politického extremismu jsou označováni zejména ANARCHISTÉ, REDSKINS (jsou příslušníky hnutí skinheads), některé skupiny legálních politických stran: např. komunisti aj., SQUATEŘI, někdy též militantní ekologové a ochránci zvířat.

Pravicový extremismus – pod pojmem pravicový extremismus rozumíme aktivity opravdu extremistické. Především se jedná o činnost různých skinheadských nebo původně skinheadských uskupení. Jejich ideologie se omezuje prakticky pouze na formulování xenofobních programů ve všech svých mutacích (rasismu, antisemitismu apod.).

Intolerance – je nesnášenlivost, nedostatek úcty k jiným způsobům chování a jednání, nedostatek respektu k jinému přesvědčení, či víře, než je naše. Projevuje se zákazem odlišných způsobů chování či názorů, než jsou naše vlastní.

Sekta – pojem sekta označuje náboženskou nebo politickou skupinu, která se odpojila od větší, zavedené skupiny. Takové sekty mohou mít s původní skupinou společné části zásad, víry a praktik, ale odlišují se doktrínou, která vedla k jejich oddělení. V silně centrálně vedené a organizované sekty mají přísné podmínky členství, kterými své členy úzce svazují. Hlavní důvod, proč je náboženským sektám věnována pozornost, je potenciální nebezpečí plynoucí z psychické manipulace zejména s mladými lidmi.

Potírání extremismu a předsudečné nenávisti v ČR spadá podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. do gesce Ministerstva vnitra. Na aktivním potírání nenávistně motivovaných trestných činů se podílejí zejména orgány činné v trestním řízení. V rámci Policie ČR má v gesci problematiku extremismu, Národní centrála proti organizovanému zločinu.