2. Jak se projevuje a minimalizuje extremismus ve školním prostředí

2.1. Možnosti minimalizace

Jeden z největších vlivů extremismu na děti a dospívající mládež představuje odcizení se od rodiny, přátel, kamarádů a celé společnosti. Ve věku od 12 do 20 let se mladý člověk pod vlivem extremismu může „propracovat“ k alkoholismu, drogové závislosti, útěkům z domova a zejména ke zločinu. Většinou to začíná „nevinně“, tak jako u jiných rizikových skupin.

Doporučení pro pedagogy

Z pozice pedagoga je doporučeným postupem všímat si žáků, jejich chování, oblékání a názorů. V případě detekce takového chování je nejdříve potřebné zjistit hloubku extremistického přesvědčení či rasistických, xenofobních anebo antisemitských postojů u jednotlivců a zjistit jejich případné vazby na extremistickou scénu mimo školu. Vhodným postupem se jeví vyvolat diskusi o problémech souvisejících s uvedenými postoji s cílem odhalit jejich příčinu ve třídě s následným zmapováním rizikových postojů žáků:

  • v případě nežádoucích zjištění je nutné zaměřit výuku na tyto problémy a co nejdříve vysvětlit a zdůraznit postoj proti projevům intolerance mezi žáky vyvolanými uvedenými postoji a názory,
  • v případě závažných projevů (především násilných) informovat bezpečnostní složky.

Nevhodné přístupy:

  • moralizování a skandalizace bez obeznámenosti s problematikou mládeže a extremismu,
  • okamžité vyhrožování tresty a zákonnými postihy,
  • preventivní program na předcházení rasismu a xenofobii proto musí zdůrazňovat, že všichni pedagogové mají zodpovědnost za tvorbu pozitivních postojů k diverzitě (různosti) a za zavádění a realizaci programů a projektů, které kriticky zkoumají rasismus, předsudky, stereotypy a etnocentrismus.

K MINIMALIZACI EXTREMISMU JE ZÁSADNÍM KROKEM PREVENCE

­V oblasti vzdělávání představuje klíčový text Národní strategie primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže na období 2019-2027.

­Další zásadní aktivitou je výklad principů demokracie a vysvětlování významu lidských práv. Objasňování jejich prospěšnosti pro společnost. Představení, kdo, jak a proč tyto principy a práva porušuje.

­Reflexe porušování principů a práv. („Souhlasíte s tím / líbí se vám, že se vám je někdo snaží odebrat?“) Pedagogové se shodují, že zejména u dětí a mládeže je nejúčinnější představovat myšlenky na základě osobního prožitku.

­Prožitková metoda se u dětí vhodně aplikuje při seznamování s diskriminací, nálepkováním a sociální exkluzí. Je postavena na tom, že si děti samotné „odžijí“ deprivaci způsobenou vyloučením z kolektivu na základě nějakého neovlivnitelného atributu.

Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:

  • úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
  • svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), 
  • nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy),
  • svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
  • volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),
  • ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),
  • svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).

 

Zdroj: Metodický list č. 9 MŠMT rizikových a protektivních faktorů, které mají součinnost na rizikové chování: extremismu, rasismu, xenofobie a antisemitismu. (https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke dokumenty-doporuceni-a-pokyny).

Příklady dobré praxe

Program Mediace ve škole vznikl jako součást projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Měl by být dále rozvíjen v rámci projektu Místo pro všechny. Tento program byl v roce 2019 aplikován na vybraných školách, kde byly zaznamenány výrazné projevy extremismu. Díky této aktivitě během roku 2019 narostl počet peer-mediátorů na školách na téměř 80 žáků. Vytvořily se peer-mediační týmy a s podporou učitelů probíhala monitorace vztahových klimat ve škole. Agentura pomáhala školám nastavit pravidelnou spolupráci mezi peer-mediačními žákovskými týmy a nastavit trvalou udržitelnost mediačních a peer-mediačních aktivit na škole (zejména nábor a zaškolení nových peer-mediátorů tak, aby v každé třídě druhého stupně vždy alespoň dva fungovali).

Kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti – aktivity Probační a mediační služby

Probační a mediační služba v rámci aktivit projektu „Proč zrovna já?“ poskytuje poradenství obětem trestných činů. Poradenství pro oběti probíhá na celkem 56 poradenských místech v rámci celé České republiky, včetně pomoci zvlášť zranitelným obětem ve zvýšené míře. Ve většině lokalit proběhla setkání multidisciplinárních týmů, jejichž realizace cílí na posílení meziresortní spolupráce na regionální úrovni.