Kulturní dědictví jako diskurz - materiály k přednášce
7. Kde se vztal pojem "dědictví"?
Vznik zájmu o "dědictví" v 19. stol. je spojen s rozvojem nacionalismu, moderního liberalismu a romantismu.
Nacionalistické (a rasistické) diskurzy spojily a normalizovaly spojení mezi identitou, dějinami a určitým územím (pomocí doktríny „krve a země“ - tedy určité populace, která je skrze sdílenou historii esenciálně spojená s územím, na nějž také může podle této doktríny legitimně uplatňovat nárok i přes odpor jiných obyvatel).
Osvícenská racionalita zase přišla s ideou pokroku, který byl metou všeho lidského snažení. Cesta za pokrokem a modernitou se tak stala nástrojem legitimizujícím např. evropskou koloniální expanzi.
Liberální filozofie ve vzdělávání pak přišla s ideou pastorační péče o (zejména materiální) minulost (od představy "pastýře" -
péče o ducha - dnes rozvíjena hlavně pod hlavičkou teologie). Tato péče o společnou minulost a její šíření a vzdělávání veřejnosti o ní je chápána jako morální povinnost (např. zakládání okrašlovacích spolků). V rámci jednotlivých národů pak vznikající instituce jako muzea a ústavy pečovaly a spravovaly "dědictví" formou "konzervace", jejímž cílem je zachovat v nezměněném stavu objekt/jev pro generace budoucí. Tato konzervační etika (a praxe) se pak široce vžila jako jediný správný způsob správy dokladů minulosti.
V praxi tato konzervační etika způsobovala řadu dilemat - např. v případě památkové péče o stavby. Staré budovy byly často přestavovány a upravovány podle módních vlivů různých dob. Restaurátor (konzervátor) tak musí rozhodnout, ke kterému bodu minulosti bude budova zrestaurována. Musí stanovit priority, co je "více hodno ochrany", zda nějaký z původnějších podob domu, nebo jeho pozdější dostavby.
Romantismus jako reakce na urbanizaci a počínající industrializaci přinesl zájem o rurální idylu, nedotčenou divočinu. Za hodné ochrany jsou tak považovány nejen domy, artefakty a psané archiválie, ale i krajina. Právě tento myšlenkový proud podnítil vznik prvních krajiných celků podléhajících ochraně. (v roce 1872 je etablován např. první národní park - Yellowstonský)