Toponyma jako kulturní dědictví a předmět památkové ochrany
Požadavky na absolvování
Rezoluce Expertní skupiny pro zeměpisná jména Organizace spojených národů (UNGEGN – United Nations Group of Experts on Geographical Names)
= označila toponyma za součást kulturního dědictví, která si zaslouží obdobnou ochranu jako jiné prvky kulturního dědictví, ať už povahy materiální (stavby, městské a krajinné celky, movité věci) či nemateriální (jazyk, obřady, slavnosti, znalosti a výrobní postupy)
- roste povědomí o významu toponym pro utváření identity a uchování kulturní a historické paměti doložené řadou antropologických a geografických výzkumů
- kulturní identita se vepisuje do prostoru, vytváří kulturní krajinu a do toponym ukládá kulturní paměť
Člověk
a krajina představují dynamický proces vyjadřující
heterogenitu, pluralitu sociálních identit a vztahů, protichůdných vzpomínek a
zkušeností.
Toponyma představují určitou verzi historie:
Místo
(krajina) –> Toponyma (místní názvy) –> Historická paměť (člověk)
1. Vývoj toponym v Čechách
1.2. Toponymie českého venkova
Rozdíl oproti urbanonymiím spočívá zejména
v omezeném výskytu standardizovaných názvů, s převahou orálního předávání toponym.
Venkovská toponyma voří živoucí
kroniku obce a osudů jejích obyvatel.
a) pojmenování upomínají na určitou událost, k níž na daném
místě došlo,
b) jméno upomíná na dřívější vlastnické vztahy
c) název odkazuje na nějaký dřívější objekt, který na daném místě
stál
d) jméno odkazuje na dřívější způsoby využití místa
e) zeměpisné pojmenování upozorňuje na důležitou vlastnost daného
místa
f) název upomíná na dřívější charakter místa, který je již
v současnosti nezřetelný například z důvodu těžby surovin, zalesnění,
zastavění, scelení či zatopení přehradou
g) jméno uchovává regionální nářeční specifika
h) pojmenování připomíná etnické složení obyvatelstva nebo pobyt
příslušníků jiné národnosti