Toponyma jako kulturní dědictví a předmět památkové ochrany
Rezoluce Expertní skupiny pro zeměpisná jména Organizace spojených národů (UNGEGN – United Nations Group of Experts on Geographical Names)
= označila toponyma za součást kulturního dědictví, která si zaslouží obdobnou ochranu jako jiné prvky kulturního dědictví, ať už povahy materiální (stavby, městské a krajinné celky, movité věci) či nemateriální (jazyk, obřady, slavnosti, znalosti a výrobní postupy)
- roste povědomí o významu toponym pro utváření identity a uchování kulturní a historické paměti doložené řadou antropologických a geografických výzkumů
- kulturní identita se vepisuje do prostoru, vytváří kulturní krajinu a do toponym ukládá kulturní paměť
2. Zdroje ohrožení toponym a jejich ochrana
Toponyma vždy představovala dynamický a proměnlivý prvek v krajině.
Podléhají změnám, a to jak změnám přirozeného vývoje a generační obměny, tak změnám vynuceným a překotným v důsledku hospodářských proměn či společenských revolucí.
Mezi zdroje ohrožení toponym (z nichž některé jsou specifické pro venkovský prostor) řadíme:
1) generační obměna – mladší generace se prostorem obce pohybují jinak než generace jejich prarodičů a jejich znalost místní toponymie je chudší
2) migrace – obce jednak opouštějí rodáci, jednak přicházejí noví obyvatelé z jiných obcí a regionů, a to bez znalosti místní toponymie
3) změny v hospodářství – ubývá hospodářů, kteří se kativně starají o své zemědělské a lesní pozemky, s nimiž se pojí významná část pomístních jmen v dané obci
4) suburbanizační procesy – některé příměstské obce se stávají součástí širšího rezidenčního a průmyslového zázemí měst, což s sebou přináší poměšťování toponymické praxe (nové názvy, zavádění uličního názvosloví inspirovaného městem, výstavbu průmyslových zón na zemědělských pozemcích vedoucí k zániku pojmenovaných lokalit apod.)