1. Didaktika informatiky
1.1. Období vývoje
Souhrn pojetí, kterými si v čase i didaktika informatiky prošla je na obrázku níže:
Obr. 3: Pojetí didaktiky informatiky v různých obdobích. (Zdroj vlastní)
V předchozí kapitole jsme představili zaměření didaktiky informatiky obecně na základě aplikačního pojetí. To bývá velmi často charakterizované tím, že se hledají užitečné návody pro výuku (postupy, které budou fungovat).
Aplikační pojetí má velmi blízko k tvorbě
metodik, ale přesto se již od nich liší. Čím?
- Při tvorbě metodiky máme tendenci se soustřeďovat pouze na praktické využití (např. nějaké úlohy) a rady někomu jinému, jak je vhodné něco využít ve výuce. Velmi často jsou odvozeny od praktické
zkušenosti jedince (aneb, co se nám v praxi osvědčilo).
- V aplikačním pojetí mohou být metodiky pouze nástrojem, který je tvořen vedle praxe především na základě poznatků obecné didaktiky a dalších pedagogicko-psychologických disciplín tak, aby bylo
dosaženo úspěšného naplnění definovaných cílů a očekávaných výstupů ve vzdělávacím oboru informatika. Metody, formy, vzdělávací obsah, hodnocení a další aspekty spojené s výukou se již volí nejenom na základě
jedné konkrétní zkušenosti, ale hledají se obecné podklady pro jejich smysluplnou aplikaci.
V integračním pojetí začalo být akcentováno, že didaktika informatiky čerpá z různých vědních oborů, aby mohla vzdělávací obsah postihnout v mnohem větší šíři.
V integračním pojetí byl značně posílen interdisciplinární
charakter. Které vědní discipliny mohly být brány u rozvoje didaktiky informatiky v potaz?
Předpokládáme, že se vaše úvahy mohly pohybovat v následujícím rámci:
- Obecná didaktika.
- Informatika.
- Pedagogika.
- Psychologie.
- ... (a další více či méně obecně zaměřené vědy).
Až v komunikačním pojetí začaly být oborové didaktiky obecně chápány jako svébytné vědecké disciplíny. Pro didaktiku informatiky to znamenalo snahu o jasné vymezení oprávněnosti existence jako samostatné hraniční vědy.
V čem lze vidět rozdíl mezi ingegračním a
komunikačním pojetím?
- V integračním pojetí se předpokládalo, že didaktika informatiky slouží spíše jako kompilát poznatků, metod atd. jiných vědeckých oborů, z nichž je odvozena.
- V komunikačním pojetí se didaktika informatiky chová jako v předchozím, ale zároveň se již z ostatních věd pouze neodvozuje. Interdisciplinární charakter tohoto pojetí tkví v tom, že se vyděluje
a zároveň ostatní vědní obory, s nimiž je ve vztahu, sama obohacuje o vlastní poznatky i metody.
Konstituování nové vědecké disciplíny vždy provází mnoho problémů. Zpochybňování se obvykle týká toho, zda se nový vědecký obor opravdu odlišuje od stávajících natolik, aby bylo potřeba jej takto vydělit. V tomto pojetí
musela i didaktika informatiky obhajovat právo na existenci.
Co bývá prvotním důvodem pro zpochybňování
utváření nové vědecké disciplíny?
- Jako studenti vysoké školy se pohybujete v akademickém prostředí, které je kromě dalších dvou pilířů také platformou pro vědeckou práci. Jejím výsledkem jsou u akademických pracovníků i jejich vědecké články, monografie
a další publikace. Právě v nich se v diskusích odehrávájí první spory o to, zda se vskutku jedná o novou svébytnou disciplínu (viz komunikační pojetí), nebo jde stále pouze o aplikaci ostatních v novém kontextu (viz aplikační a částečně i integrační pojetí).
- Častým problémem je spor podobný tomu, zda bylo nejdříve vejce, nebo slepice. Aby se mohla vědecká disciplína výše popsaným způsobem v akademickém prostředí úspěšně rozvíjet, potřebuje mít dostatek studentů v doktorském studiu,
kteří míří k obhajobě disertační práce a vedou je ideálně již v tomto oboru habilitovaní docenti. Pokud je ovšem obor nově konstituován, je zřejmé, že docenti se museli habilitovat v jiném oboru. Záleží potom na nastavení
prostředí (a systému), jak dlouho je ochotno tolerovat anomálii, kdy se nový obor rozvíjí pod vedením akademiků a vědců z jiného (byť příbuzného) oboru, kteří jsou ochotni vidět případné změny dříve než ostatní kolegové.
V transdisciplinárním pojetí převládá soustředění na přenos vzdělávacího obsahu mezi aktéry vzdělávací soustavy za pomoci třístupňové transformace i mezi různými oborovými didaktikami.
