2. Rozvoj

Jinak rozvoj duševního vlastnictví resp. jeho ochrany se rozvíjí ruku v ruce s rozvojem společenských, zejména ekonomických a hospodářských vztahů. Ve středověku souvisí především s rozvojem cechů a manufakturní výroby.


Z této doby můžeme uvést příklad týkající se duševního vlastnictví, českých zemí i transferu znalostí do aplikační praxe. Albrecht z Valdštejna, známý vojevůdce, potřeboval jako výbavu pro své vojáky velké množství kožených podešví. Tak velké množství mu nebyl schopen zajistit žádný český dodavatel, obrátil se tedy do ciziny - konkrétně do Holandska. Jedině tamní podnikatel Servác Facis Engel měl takovou znalost (know-how, technologii), podle které bylo možno vyrobit požadované množství kůže. Uvedený podnikatel dokonce založil koželužnu v Praze a stal se výhradním dodavatelem Albrechta z Valdštejna. V jeho podnikání pokračoval jeho syn, který již získal výhradní monopol na výrobu podešví v celých Čechách. Navíc se mu podařilo získat i panství v Mníšku pod Brdy, ke kterému patřilo množství dubových lesů, jejichž kůra je nepostradatelnou surovinou při výrobě koželužského třísla.

Zdroj: Dvořák, O., Za poklady brdských Hřebenů, Regia 2011, s. 85.


Rozmach buržoazie a překonávání feudalismu s sebou přinesl i požadavky na odstranění feudálních přežitků, kdy o udělení různých imunit a výsad (právo várečné) rozhodoval panovník podle svého uvážení či požadavky na uvolnění obchodu.


Věděli jste například, že i naše univerzita je v současné době vlastníkem několika historických budov v centru Plzně, s nimiž je spojeno tzv. právo várečné. Vlastníci těchto „právovárečných“ domů rozhodli ve čtyřicátých letech 19. století o vybudování Měšťanského pivovaru v Plzni, který však byl v roce 1945 znárodněn. Potomci původních zakladatelů se dodnes přou, zdali bylo toto znárodnění platné, či nikoliv.


Viz např. článek v Hospodářských novinách ze dne 16. 4. 2003

Právovárečníci prohráli spor o Plzeňský Prazdroj

Potomci zakladatelů pivovaru nevylučují, že se v krajním případě obrátí až na evropský soud.

Právovárečníci prohráli spor o Plzeňský Prazdroj. 

Plzeňští právovárečníci, potomci zakladatelů Měšťanského pivovaru v Plzni, dnes světoznámého Plzeňského Prazdroje, neprosadili nárok na vlastnictví podniku. Městský soud v Plzni totiž včera po více než čtyři roky probíhajícím sporu rozhodl, že znárodnění pivovaru podle Benešových dekretů z roku 1945 je platné. "Nám ale nejde o zpochybňování dekretu, tvrdíme, že znárodňovací výměr nebyl platný už podle tehdejších norem“...


17. - 19. století je pak obdobím přijímání zákonů snažících se omezit různé monopoly omezující svobodu podnikání a rozvoj vztahů souvisejících s duševním vlastnictvím. „Moderní“ právní kodexy z 19. století již většinou obsahují ustanovení týkající se ochrany duševního vlastnictví. Pro české země obsahoval právní úpravu určitých institutů duševního vlastnictví rakouský Všeobecný zákoník občanský z roku 1811 (Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch).


Rozvoj a potřeba ochrany duševního vlastnictví vedly v roce 1967 k vytvoření Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization), která v současné době sdružuje 184 států včetně Svatého stolce (Vatikán). Cílem této organizace, jež je součástí Organizace spojených národů, je vytvoření vyváženého celosvětového systému ochrany duševního vlastnictví, který umožní rozvoj inovací za současné ochrany veřejného zájmu (srov. viz výše). Veškeré bližší informace o WIPO jsou dostupné na www.wipo.int.