3. Neurčité slovesné tvary

3.3. Přechodník

Slouží  k vyjadřování  relativního času  slovesného. Podmínka pro užití přechodníku: musí být totožný podmět přísudku děje hlavního a podmět děje průvodního vyjádřeného přechodníkem.

 

a)  Přechodník přítomný  (přechodník pro současnost)  - vyjadřuje děj probíhající současně

     s  dějem v přísudku. Tvoří se výlučně od sloves nedokonavých.

 

Eva sedí v křesle čtouc knihu.  Eva seděla v křesle čtouc knihu. Eva bude sedět v křesle čtouc knihu.

 

    Tvoří se od kmene přítomného.

 

    sg. m.                    sg. f. i n.              pl.

 

    - a                          -ouc                 -ouce

    nesa                      nesouc                  nesouce

    (bera, tra, tiskna, mina, vida, věda)

 

    -e/-ě                        -íc                  -íce

    prose                     prosíc                  prosíce

    trpě                      trpíc                   trpíce

    (maže, kryje, kupuje)

 

    -eje                         -ejíc                -ejíce

    sázeje                    sázejíc                 sázejíce

 

    -aje                         -ajíc                -ajíce

    volaje                    volajíc                 volajíce

 

Od  sloves  předmětových   lze  vytvořit  pasivní  přechodník přítomný pomocí přechodníkového tvaru  slovesa být a příčestí trpného   jsa volán    jsouc volána/-o   jsouce voláni/-y,-a

 

b)  Přechodník minulý  (přechodník pro předčasnost)

    vyjadřuje předčasnost před dějem přísudku.

    Tvoří se výlučně od sloves dokonavých - z kmene minulého

 

    u sloves s kmenem zavřeným - končícím na souhlásku:

    -0                    -ši                    -še

    přines              přinesši              přinesše

 

    u sloves s kmenem otevřeným (končícím na samohlásku)

    -v                    -vši                   -vše

    sebrav              sebravši              sebravše

 

Formy pasivního  přechodníku minulého jsou knižní  a užívá se  jich  zřídka:   byv  předvolán  byvši   předvolána/-o,  byvše předvoláni -y,-a.

 

U přechodníků můžeme  určit - jeho druh,  číslo, jmenný rod, slovesný rod, vid.

 

vidouc - přechodník přít.  sg. f. (n.) akt. ipf.

přinesše - přechodník min. pl. akt, pf.

jsa nesen - přechodník přít. sg. m. pas. ipf.

byvše dojata - přechodník min. pl. n. pas. pf.

 

Přechodníky  slouží  ke  kondenzaci  obsahu  věty. Mají charakter knižní až  archaický. Využívá se jich  především v psaných projevech ve vyšším stylu odborném a uměleckém.